Poté co premiér Mgr. Sobotka udělal dlouhý nos na pravomocný rozsudek týkající se placení, nyní se veřejně protiví usnesení poslanecké sněmovny, které by mělo zavazovat vládu - a tedy i jeho samotného.
Premiér Mgr. Sobotka, dle mého, ve své podstatě naplňuje skutkovou podstatu dvou trestných činů – vlastizrady a velezrady. Potíž je v tom, že za velezradu může být hnán k odpovědnosti pouze prezident. To ovšem neznamená, že se velezrady nedopouští premiér. Napřed definice :
Velezrada je specifickým ústavním deliktem, spočívajícím v jednání proti státu, jehož je člověk občanem. Takový zrádce se může pokusit svrhnout vládu, změnit ústavní zřízení, jednat proti základním hodnotám hájeným státem apod. V České republice však může velezradu spáchat jen prezident.
Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314)“.
Za takový čin zákon stanovuje trest odnětí svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečný trest.
Teď konkrétně – jistě lze jen souhlasit, že základní hodnotou státu bude vláda práva a zajištění bezpečnosti jeho obyvatel. Toto jsou totiž dva základní atributy, proč vzniká stát.
Pokud jeden z nejvyšších ústavních činitelů veřejně a vědomě ignoruje pravomocný rozsudek nezávislého soudu, nelze jeho jednání označit jinak, než veřejné pohrdání soudní mocí, jakožto jednoho z pilířů státu. Dopad tohoto jednání je nanejvýš vážný a nebezpečný, neboť je zřejmý rozdíl v dopadech jednání obyčejného občana, mediálně známé osobnosti a nebo právě premiéra vlády. Mgr. Sobotka, t.č. premiér vlády, tím fakticky občanům veřejně vzkázal, že netřeba se podvolovat právu, což v jeho postavení nelze hodnotit jinak, než jako jednání proti základním hodnotám hájených státem příp. návod na rozvracení Ústavního pořádku, ve svém důsledku rozvracení republiky. Nic na této skutečnosti nemění fakt, že s odstupem času se nápadně rychle objevilo soudní rozhodnutí, které pozastavilo vykonatelnost daného plnění. Pro srovnání – je to jako by z nádraží odjel strojvedoucí s vlakem na červenou a hájil se pak tím, že na druhém nádraží pak již červenou respektoval a v jízdě nepokračoval. Skutek se stal a nelze odestát. Tečka. Tohoto jednání se Mgr. Sobotka dopustil jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů a současně předseda nejsilnější vládní strany ve spolupachatelství se svými poradci, resp. skupinou členů ČSSD, kteří doporučili nepodvolit se soudní moci.
Jelikož Mgr. Sobotkovi výše uvedené jednání beztrestně prošlo, má snahu pokračovat v jednání rozvracející právní systém ČR. Jiným způsobem totiž nelze hodnotit jeho veřejná prohlášení v tom smyslu, že ČR přijme v konečném důsledku nespecifikovaný počet migrantů – aktuálně veřejně avízuje přijetí 80, pro příští rok již údajně 2200 osob. Tato prohlášení vydává přesto, že Poslanecká Sněmovna svým usnesením zavázala vládu ČR nepřijímat žádné uprchlíky podle nařízených kvót EU. Na skutkové podstatě nic nemění fakt, že přijímání neprobíhá podle „nařízených“ kvót, ale podle „dobrovolných“ kvót. Ve světle událostí posledních dnů se jedná o snahu vědomě narušit bezpečnost obyvatel ČR a vědomé protivení se závaznému usnesení zástupců lidu, tedy opět pohrdání právem, kdy v konečném důsledku se opět jedná o rozvracení právního sytému republiky. V tomto bodě je nutno vycházet z prostého faktu, že sněmovna může zavázat vládu, která je jí zodpovědná. Nikoliv naopak. Navíc – jelikož v případě migrantů koná ve spolupachatelství s cizí mocí (je irelevantní, že se jedná o spřátelenou cizí moc – EU a Německo) naplňuje tímto skutkovou podstatu vlastizrady.
https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=8239
