- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008, aby stát získal prostředky pro fungování v době krize. Jedná se o faktické navýšení odvodů zaměstnavatelům a daní zaměstnancům. Měla být dočasným opatřením s jejím zrušením v roce 2012. Nedošlo k tomu, protože se vynesla karta nepřijatelného snížení příjmů státu. Naposledy Ministerstvo financí navrhlo její zrušení v roce 2018.
Nejsem ekonom, takže si dovolím poněkud zjednodušující pohled.
Je obecné pravidlo, že pravicová vláda snižuje daně a nechává lidi utrácet, kdy levicová dělá opak. Jsou to zcela protichůdné tendence vycházející z otázky, jak paternalistický má být stát. Nechat lidem volbu, volnost a zároveň odpovědnost (pravice), nebo je omezit a co nejvíce o ně pečovat (levice).
Z velkého nadhledu je to pak i tom, zda ekonomiku „pohánět“ především vnitřní spotřebou nebo spíše exportem.
Doba nám začíná ukazovat, že naše silně proexportní zemička může mít s tímto zaměřením potíže. Je tedy logické začít točit ekonomickým kormidlem na posilování koupěschopnosti obyvatelstva a firem. A tak je zrušení superhrubé mzdy logickým krokem.
Celkem mě pobavilo, že ne tak pro některé ekonomy, např. pana Rusnoka. Je to o vidění světa. Co nejvíce odvést státu, aby se pak postaral o občana, je pro některé lidi definicí dobra. A fakt, že stát je obvykle tím nejhorší a nejméně kvalitním hospodářem, k tomu tak nějak nepatří.
Pane Rusnoku, nechte raději lidem těch 70-90 miliard, které stát vybírá cestou superhrubé mzdy. Oni to tady u nás utratí a budou spokojenější. Možná se i zvýší počet těch, co za svůj život ponesou více odpovědnosti.
Další články autora |
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...