Je realitou, že významná část pracovní síly Prahy bydlí ve středočeském kraji. Dojíždění vlastním vozidlem je však zážitek sám o sobě.
Kdo často jezdí na Prahu po středočeských okreskách a okrajových pražských částech velmi dobře ví jaké je to mnohde utrpení. Nejen pro řidiče, ale i pro vozidlo. Od 7:00 do toho přibývají šňůry vozidel a tak se stres násobí.
Kupodivu kvalita komunikací se zásadně mění hned za cedulí Praha. V minulých letech středočeský kraj (alespoň ve mě známé jihojihovýchodní části) rekonstruoval či alespoň rozumně opravil řadu komunikací. Kde však končí legrace je již Písnice. Nevím, jak jsou na tom ostatní okrajové „obce“, ale písničtí jsou z mého pohledu zajímavý extrém. Nemohu lehce nezmínit uzavřený nájezd/sjezd z městského okruhu, který musel stát miliony. Nejezdí se na něm proto, že lokální patrioti neunesli teoretickou možnost zvýšení průjezdu svou obcí. Údajně požadovali obchvat, ale ten neprošel. Tak tam snad pro jistou postavili pár domů, obchvat vem čert.
Ale co je hlavní! Jen masochista by volil průjezd Písnicí před jinou trasou. Důvod je jasný. Komunikace připomíná vojenská cvičení, kdy armáda jen tak nechala zaflikovat své vojenské cesty, protože těžké technice to moc nevadilo. Krátce a jasně – průjezd Písnicí je ostuda, a nelze se vymlouvat na cokoli. Proč může být jinde hlavní místní komunikace v pořádku a zde ne?
Aby toho nebylo dost, tak mizernou silnici ještě doplňují pestré značky omezujícími rychlost na 40 a dokonce i 30 km/h. K tomu semafor pro chodce – rozumný, protože by ráno nepřešli. Dále 2 zastávky autobusů bez zálivu. Výsledek je křišťálově jasný – šňůra na druhou. Takže cílem byl klid a snížení dopravy, výsledkem je přesný opak. A pozor, Praha rozhodla o nové trase metra D, konečná bude Písnice. To bude dopravní frmol.
Takže sečteno – mizerná silnice, nesmyslná omezení, zpomalení zastávkami, budoucnost ještě horší. Co tak celou obec uchopit a přestěhovat se někam na Šumavu? Jen do práce v Praze to bude trochu z ruky.
