„Glorious Revolution“ nebo zrada na steroidech?

Host do domu, bůh do domu. Opravdu? Radši si dobře rozmyslete, koho pozvete na návštěvu. Mysteriozní, vznešené, pohádkové, divoké, monumentální, dramatické, romantické (když je hezky), depresivní (když není hezky). Glencoe.

Host do domu, bůh do domu. Opravdu? Radši si dobře rozmyslete, koho pozvete na návštěvu

Mysteriozní, vznešené, pohádkové, divoké, monumentální, dramatické, romantické (když je hezky), depresivní (když není). Přesto, když se vysloví jeho jméno, i ten nejdrsnější Highlander zatlačí slzu.

Glencoe (údolí Glen, západ Skotské Vysočiny) 1692. Tuhá zima. 120 mužů z pluku hraběte z Argyllu, vedených kapitánem Robertem Campbellem z Glenlyonu, dorazilo do Glencoe koncem ledna. Unavených a promrzlých hostů se ujali  místní MacDonaldovi (MacDonaldovi z Glencoe, skotskou gaelštinou: Clann Iain Abrach, část většího klanu Donald. MacDonaldové sídlili v Glencoe přinejmenším od počátku 14. století, kdy podporovali pozdějšího skotského krále Roberta Bruce.) . Mezi příchozími zaregistrovali několik příslušníků nenáviděného klanu Campbellů, ale Vysočinská pohostinost byla víc než zákon. Všichni ji hrdě dodržovali. Skoro dva týdny spolu MacDonaldové a jejich hosté jedli,pili, tancovali, řešili politiku, zpívali, soutěžili, povídali si a valná většina z nich netušila, co je v nejbližší budoucnosti čeká.

Večer 12. února 1692, Glenlyon a ostatní důstojníci dostali tento vzkaz: "Tímto dostáváte rozkaz, abyste pobili všechny McDonaldy z Glencoe mladší 70 let, včetně žen a dětí". Následujícího dne v 5 hodin ráno Glenlyonovi muži zaútočili. Mezi prvními oběťmi byl Alasdair MacIain, mohutný muž s dlouhými bílými vlasy a vousy. respektovaný vůdce svého klanu a postrach nepřátel. MacIain byl zastřelen, když se snažil vstát z postele. Jeho ženě kvůli prstenům vojáci ukousali prsty. Následující den umrzla ve sněhových závějích. Někteří vojáci, šokovaní brutálním rozkazem, zalarmovali rodiny a dali tak některým z nich šanci na útěk. Dva důstojníci zlomili své zbraně a odmítli se na masakru podílet. (Později byli zatčeni za neuposlechnutí rozkazu, ale poté, co se zprávy o masakru rozšířily do světa, byli propuštění a mohli tak podat podrobné svědectví o brutálním krveprolití.) Většina prchajících Horalů se nedostala daleko. Děti a staří lidé měli malou šanci. Nebyli pořádně oblečení a nejspíš bosí (útok je zastihl spící) a byli tak pro útočníky snadnou kořistí. Bylo zabito 38 mužů, žen a dětí. Stopadesáti se podařilo uniknout díky pozdnímu příchodu dalších vojáků, kteří měli zablokovat dno údolí (omylem nejdříve zablokovali špatnou stranu). Ale ani tak neměli vyhráno. Co nezvládli vojáci, dokonala příroda. Zima v západním Skotsku byla krutá, osídlení minimální a minimální bylo i oblečení, ve kterém v panice a zoufalství prchali.

MacDonaldové z Glencoe nebyli žádní vzorňáci. Byli neustále zapleteni do problémů se zákonem, zejména za své nájezdy, drancování a krádeže dobytka. Největší potíže s nimi měl sousední klan Campbellových, který jim ale oplácel stejnou mincí. McDonaldovi a Campbellovi měli nejen společnou historii. Byli propojeni příbuzenskými vztahy(letmý pohled na mapu napovídá, že neměli moc na výběr:-)) a rozděleni politický názory. MacDonaldovi podporovali sesazeného krále Jamese, Campbellovi Williama a Mary (Jamesova dcera). Jejich spory se táhly po několik generací. V roce 1689 byli William a jeho manželka Mary parlamentem vyzváni, aby se stali společnými vládci poté, co extrémně nepopulární (katolík) a politické nemehlo (katolík) James II abdikoval a uprchl do Francie. Tato doba je známá jako „Glorious Revolution“. Glorious, báječná, protože při ní nedošlo ke krveprolití. MacDonaldovi by na revoluci určitě měli jiný názor, kdyby se jich někdo zeptal. Nebo spíš kdyby bylo koho se zeptat. 

O co tehdy šlo?

Dne 26. srpna 1691 vydala skotská vláda Královskou proklamaci, která nabídla milost každému, kdo složí přísahu věrnosti Williamovi a Mary před 1. lednem 1692. Neuposlechnutí výzvy = zrada, s brutálními tresty pro odbojné klany. Jamesovi přiznivci kontaktovali svrženého krále s žádostí o povolení přísahy novému králi, pokud James do konce roku nezahájí invazi. Dokument udělující jeho souhlas byl odeslán z exilového soudu v Saint-Germain 12. prosince a Glengarry (náčelník stejnojmenného klanu, zastupující klany věrné Jamesovi) jej obdržel 23. prosince. Z důvodů, které zůstávají nejasné, Glengarry dokument zadržel do 28.prosince. V důsledku toho MacIain z Glencoe odjel do Fort William složit přísahu věrnosti do rukou guvernéra, podplukovníka Johna Hilla až 30.prosince. Hill údajne nebyl oprávněn přísahu přijmout a poslal MacIaina v mrazu, větru a sněhu do 60 mil vzdáleného Inverary. MacIain dorazil po termínu, ale 6.ledna 1692 mu bylo povoleno přísahu složit. Alasdair Maclain se vrátil do Glencoe v přesvědčení, že udělal, co mohl, a vše je v pořádku.

Přesné důvody, proč byli k exemplárnímu potrestání vybráni právě McDonaldové jsou stále diskutovány. Pravděpodobně šlo o kombinaci vnitřní klanové politiky (Osobní vendeta v tom byla určitě, klanů, které nepřisahly včas, bylo víc.) a demonstraci síly nového skotského/anglického krále. Ministrem zahraničí Skotska v té době byl lord John Dalrymple. Nesnášel Highlandery, považoval je za překážku pokroku Skotska. Zvláště opovrhoval MacDonaldy z Glencoe kvůli jejich odbojnému, drzému a občas protizákonnému chování. Spolu se svými právníky Dalrymple odmítl přijmout MacIainovu přísahu a osud MacDonaldů z Glencoe byl zpečetěn. Král William byl sice zbaven viny za masakr, ale všechny rozkazy, týkající se akce Glencoe, schválil. Lord Dalrymple také unikl následkům za své činy. Hlavní část viny za krveprolití byla hozena na klan Campbellů, přestože v popravčím komandu  ze 120 vojáků , Campbellů bylo jen 12..

Masakr v Glencoe je většinou prezentován jako konflikt mezi klany Campbell a MacDonald. Pravda je ale mnohem složitější a zahrnuje vysoce postavené členy skotského establishmentu.

Campbellovu polévku v Západním Skotsku do dnes  nikdo nejí.