Volby se blíží, tak o sobě dávají odboráři po dlouhé době vědět. Je totiž ovečkám nutné zase připomenout, kdo je ten hodný a kdo je ten zlý. Krize je sice celosvětová a stará vláda už je pryč, ale co… Když už to mají svolané a má to být celoevropská štafeta, tak si aspoň cvičně zademonstrují. Navíc jsme nyní v čele té Unie, tak se o nich dozvědí nejen venku, ale přijedou je podpořit i druzi z ostatních zemí.
Jak to nakonec dopadlo? Podle policejních a novinářských odhadů se jich v sobotu sešlo na Hradčanském náměstí kolem dvaceti tisíc. Odboráři sice udávají tisíců třicet, ale novinářům věřím víc. Avšak to už na tribuně hřímá nezávislý odborový předák (a senátor za ČSSD) Milan Štěch. Své vzletné „Pryč s vládu ODS!“ musel však změnit. Ještě, že tu zbyl NERV. Tyto největší ekonomické kapacity naší společnosti, které se rozhodly pomoci v dobách zlých svými radami a zkušenostmi, to je nyní odborářský nepřítel číslo jedna. Pryč s NERVem! Dav bouří. Zahraniční účastníci z jedenácti okolních zemí se učí rychle. Nerozumí sice nic, ale to nevadí. Pískají ostatní, pískají také.
Jaké jsou odborářské priority? Více peněz na sociální systém (rozuměj sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, přídavky na všechno možné i nemožné atp.), zastavení novely pružnějšího zákoníku práce, zastavení penzijní reformy a zastavení reformy zdravotnictví. A co mě pobavilo nejvíce? Požadavek na menší zadlužování českého státu. Že byly za Kalouska rozpočty historicky jedny z nejúspornějších se samozřejmě taktně pomlčí.
A kde na své požadavky vezmou peníze? Konstruktivní návrhy nečekejme. S tím ať si láme hlavu zase někdo jiný, třeba NERV. Odboráři totiž spěchají do Prahy na nákupy. Vždyť hlavně kvůli tomu sem z té Horní Dolní přijeli!
