Tanečky lásky

Probíral jsem se starými písemnostmi a zabrousil do svých poznámek a korespondence. Měl jsem tenkrát snahu zachytit svá hnutí mysl, asi proto, že jsem tušil, jak snadno člověk zapomíná, možná proto, aby po mně něco zůstalo, kdyby se ze mě stala celebrita nebo nositel Nobelovy ceny. 

http://www.patinkas.co.uk

Našel jsem tam i doprovodné obrázky, které mi sloužily, když mi došly slova. U jednoho takového neposlaného vyznání jsem si pocit namaloval v podobě jakési prostorové hvězdy. Motiv jsem tenkrát dále rozvíjel, abych vyjádřil to spojení, které jsem prožíval. Skončilo to statickým plochým symbolem ve tvaru dvou propletených trojúhelníků, známých z izraelské vlajky jako Davidova hvězda.

Houby jsem tenkrát o tomhle symbolu věděl, měl jsem jenom jakousi intuici a spíš jsem si jen potřeboval vyjádřit to sepětí a sounáležitost s osobou, na kterou jsem zaměřil své touhy. Bylo to pro mě po tolika letech překvapením, protože mi tenhle “důkaz“ zapadl do skládanky jevů doprovázejících mé duchovní pochody, ubírající se dříve nepředpokládaným směrem.

Není to tak dlouho, co jsem se na skutečnost podíval jiným způsobem, takovým, který obrátil na ruby všechny mé mechanické úvahy o světě. Přijmete li alespoň na chvíli představu, že se pohybujeme ve světě plném energií, víte, o čem mluvím. Ze světa fyziky přicházejí impulsy a teorie, které se začínají nebezpečně přibližovat některým teologickým vizím. Tuto představu jsem si chtěl nějak podpořit, zobrazit, materializovat a pochopit. A tak jsem to tady pro sebe i pro vás udělal.

Každý z vás si někdy v mládí roztočil káču a fascinován hleděl na tu sílu, která udržovala rotující předmět ve svislé poloze až do okamžiku, kdy zvítězilo tření a zdánlivě nehybný předmět najednou začal kolísat a nakonec upadl na stranu a zastavil se. Krásné české a výstižné jméno pro tenhle setrvačník je čamrda, které výborně pasuje na jevy jako je láska a zamilovanost.

Když si víry energií, reprezentující lidské jedince, představíme podle jin a jang i s jejich ženskou a mužskou podstatou jako zmíněnou dětskou káču, napoví nám to, co vlastně probíhá, když se spolu potkávají jedinci, kteří jsou si blízcí, nebo když splynou do stabilního energetického kolotoče a založí trvalý vztah

Muže jako setrvačník točící se ve směru hodinových ručiček, žena jako setrvačník otáčející se opačným směrem se k sobě mohou přiblížit. Ideální je když se točí stejnou rychlostí, mohou se setrvačníky bez kolize i dotknout. Stejně ideální je, když je muž se ženou přitahován stejnou měrou, pak se do sebe můžou zdravě zamilovat. Jestliže se jeden točí rychleji, může druhého také roztočit na jeho rychlost anebo ten pomalejší zamilovanost umrtví.

Pokud se setrvačníky točí stejným směrem, zjistíte, že jejich obvod se pohybuje protisměrně a ony se při střetu odrazí nebo zpomalí. Zkrátka, chce li se nějaký muž nebo žena milovat se stejným druhem, musí svou energii roztáčet opačně, než je jejich přirozenost.

Protože energetické setrvačníky roztáčené lidskými těly a dušemi nejsou hmotné, je možné si představit, že v případě plození nové čamrdy, nebo uchování vlastní vzájemné lásky se prolnou a vytvoří odolný gyroskop se společnou osou, v níž protisměrně rotují a jsou tak stabilní proti vychýlení a zániku, jinak řečeno, proti nevěře, útokům a strádání. Láska pak vydrží až do vyčerpání energetického zdroje.   

PS: Když jsem pak hledal obrázek pro ilustraci svého vidění, zjišťuji, že nejsem první, komu se to takhle jeví . Vypadá to, že alespoň něco je součástí společného vědomí a pokud to co vytváříme je výsledkem společné představy a projekcí, proč ne.   Že mají Izraelci tenhle znak jako národní symbol, asi také nebude náhoda.