O Egu

Bude to o mně, o Vás o Eckhartu Tollem a samozřejmě také o Egu.  Publikační robot si přeje, aby perex byl delší, takže ještě o Egu, o Egu, o Egu, o Egu, o Egu, o Egu.      

V době, kdy jsem si založil blog na iDnes, jsem hledal nějaký publikační systém, kde bych svoje vzpomínky a nesoustředěné myšlenky uspořádal. Ruku v ruce s touto možností publikovat vlastní výtvory, přišla i jistá čtenost. Začal jsem si ke své škodě všímat statistiky, vymýšlet strategie zvýšení impaktu a zpronevěřil se svému původnímu záměru kamsi cosi zapsat.

Od roku 2008 až po 25. Leden roku 2013 mi statistika, i v případě, že jsem dlouho nepřispíval, ukazovala čtenost nějakých plus mínus 100 lidí denně, nikdy méně. Proti VIP přispěvatelům nic moc, ale nejsem nevděčný, mně to stačilo. Slovy Paroubka: „Kdo z vás to má“. Z pohodlnosti a pracovního vytížení jsem se, milí čtenáři, na celý únor odmlčel. A najednou se čtenost smrskla na nějakých deset, dvacet lidí denně. No co je to za bordel, ozvalo se moje ego.

Když je některý článek blogu zařazen mezi vybrané, vylétne počet čtenářů do výše, připomínající výhru v jackpotu. Závislost, kterou to vytváří, pohání mnoho přispěvatelů k periodickému přispívání Přestává jít o obsah. Sklouzneme k vyjádření stanoviska k aktuálním událostem, k volbě vhodného názvu a správnému načasování. Začal jsem si to své ego také pěstovat a zalévat.

Pokud někdo sledoval na tomto místě z jakéhokoliv důvodu moje příspěvky, asi zaregistroval, že přes původní záměr vymačkat vzpomínky a pobavit, jsem pokračoval lechtáním potřeby malého človíčka být viděn, a nakonec sklouzl k ezoterice a mysteriím.

Schopnost člověka změnit se prostřednictvím myšlenek a názorů, může vést až k sebedestrukci. Tím se liší od zvířete. Tomu nenakukáte, že přijde do nebe, když se od vás nechá podříznout. Tak se lidé nechali zavést až do situace, kdy se chytají jakéhokoliv stébla, které by jim zpříjemnilo vlastní peklo na Zemi.

Pročetl jsem se tak postupně až k Eckhartu Tollemu. (Jestli tenhle pán není převtělením Krista, ať se propadnu.) Popisuje cestu k poznání našeho Já, cestu k vlastnímu a obecnému štěstí tak jednoduše, že to pomůže nám všem i světu, pokud se podle toho dokážeme zařídit. Nikoho nenutí, aby se postil, kroutil si tělo, a přesto vyhmátl, jako nikdo před ním, podstatu jógy. Nenutí vás k tomu, abyste věřili nebo abyste ve jménu boha někoho obraceli.

Přesto vás k něčemu nutí. Chce, abyste si uvědomili sebe sama v přítomném okamžiku, abyste se nezatěžovali minulostí a omezili touhy projektující vaši budoucnost. Věřte mi, není nic těžšího, než na chvíli zaplašit myšlenky na cokoliv a zůstat bdělý. Dosáhnete tak z pouhého bytí, pocitu štěstí a radosti, jaké zažil on sám.

Sděluje vám, že člověk sám je tím bohem, kterého hledá, pokud se dokáže změnit z kořistnického a násilného na moudrou bytost, jakou už kdysi byl. Ruku v ruce s neschopností dohlédnout svých činů, je člověk hnán vlastními pudy i strachem z hladu a smrti, promítnutém do systému k hromadění čehokoliv, co mu pomůže přežít na úkor Země i lidí.   

Náš svět ovládají lidé s přebujelým egem. Nemusím poukazovat na konkrétní osoby. Kolem vás je jich nekonečně mnoho. Jedno Ego vám tady něco píše a druhé ego to čte. (nedotklo se vás, že moje Ego je s velkým E?) Ego se vymezuje, ego soudí, ego si přivlastňuje, ego se hladí. Hodně toho už napáchalo a zničilo a pokračuje dál. Jediné místo, které ego nesnáší a neumí, je přítomnost, ve které vás nikdo nemůže ošálit. To je myslím jedno z hlavních poselství, které nám Tolle přináší.

Tak jsem si to své Ego pěkně pošolíchal a budu sledovat statistiky, jestli mi nenaroste.