Nesmrtelnost a jiné pomůcky

Mám to jenom z druhé ruky, ale teď už vím, že my, lidé  jsme nesmrtelní. Že buď všechno, co vidíme je, nebo že není nic. Že absence důkazu není důkaz absence. A že můžeme řídit čas! Nebo že čas může řídit nás? A to mám celou řadu dalších pozitivních zpráv. Například, že vesmír je katalog splněných přání.

Všechna přání se vám totiž vyplní, ale vždycky trochu jinak, než jste zamýšleli. To je překvapení, když se záměr podaří. Chcete se koupat? Tady a teď? Bum, prásk, rána a jsou z toho záplavy. Přejete si v životě, například děcko. Mimino se sice opozdí, ale přijde, i když už jste to odpískali. S přáními musíte opatrně. Ženy totiž umí číst myšlenky.

Když se mimino snaží přimět tělo k pohybu tím, že zvedne ruce a nohy a dotýká se země  jen břichem, jeho úsilí korunuje přesun strávené potravy do stolice. Takže vlastně má pravdu, i když to není tělo, co se dalo do pohybu. Možná, že takhle v evoluci vznikl reaktivní pohon u olihní.

Proto jsem životní berličky typu: „Co tě nezabije, posílí. “, postupem doby doplnil  o další. Například s velkým úspěchem se setkává moje „Člověk může být šťastný i mezi údery bičem.“  Jinde jsem vyčetl poučku: „Dlouhodobá bolest se dá vydržet a Velká netrvá dlouho“

Nepomůže li to, použiju zaklínadlo z plakátku od indického guru Šrí Chinmoye, které už asi nikdy nezapomenu. Vždycky mi naskočí ono: „Védahám etám purusám máhántám.“   Pro sánskrtem nedotčené: „Viděl jsem tu zář, daleko za obzorem“ To je všeobjímající a  únikové.

Když už jsem úplně na dně, vzpomenu si na Gagarina, když na vás koukal z té výšky a utrousil moudrost, že „Z kosmu vypadají všechny ženy stejně“ No holky, nezvedne vám to náladu, když jste na tom stejně jako miss Universum? Co si z toho vezmou chlapi, pro vás nemusí být směrodatné.

Ale zpátky k té nesmrtelnosti. Můžete si to přidat do skladiště berlí: Ano, my lidé jsme nesmrtelní! V intervalu mezi zrozením a smrtí vás nic nezabije, i kdyby jste se rozkrájeli.

To je dobrá zpráva, co říkáte?