Chytrý a inteligentní pan president se objevil v diskusním pořadu Historie.cz a znovu mi připoměl, že ještě nejsem tak vyrovnaná osobnost jak bych chtěl. První setkání s Klausem bylo hned po sametové revoluci u koně na Václaváku. Stál na obrubě a něco povídal. Tenkrát jsem tam byl s jednou paní a povídám jí. to je docela fešák, ten se musí líbit ženským, ne?
Co se stane, kdyz se potapec uprdneautora nevim, ale vzdycky mne to rozesmeje
Není náhodou teplej? zeptala se moje známá. Asi se jí nezdál ten mazlavý projev. Měl jsem hned námět na přemýšlení. Každopádně už jsem si ho zapamatoval a pozorně sledoval až dodnes. Jeho pravidelné vstupy v televizi a smysluplné věty později zastřely onen první dojem z osobního projevu a postupně získával body, tím, že mluvil k ekonomice, které houby rozumím smysluplně a k věci. Dokonce jsem oceňoval, jak drtí své naivní levicové soupeře. Všichni jsme byli ochotni utáhnout si opasky a potit krev, abychom tady už měli tu rozvinutou kapitalistickou společnost. Mezitím se z ekonoma plíživě stal politik, utahování opasků se nekonalo a nikdo už to ani nechtěl.
Otálení z prvních let reformy se promítlo do obavy o voliče. Dobře jako ministr financí byl pořád ještě muž na svém místě a dýchal s tepem doby. Pak jsem jen zíral jak si nechal loupeživými fondy vyfouknout kupónovou privatizaci, komentovanou slovy "Neznám špinavé peníze". V roce 1998 jsme dospěli k balíčkům a k sarajevskému atentátu. Nikdy neodpustím osobnostem tehdejší ODS, že se pokusili zbavit se Klause v jeho nepřítomnosti a že si nakonec od něj nechali sebrat stranu modrého opeřence, ve které zůstal z výrazných osobností z mně neznámých důvodů nakonec jen Macek.
Strana s Rumlem, Zieleňcem a jinými ztratila kouzlo diskusního kroužku a stala se vojenským útvarem šikovatele Langra a dobrotivého a nedůtklivého tatíčka Klause. Že odešlé "osobnosti" potřebovaly pevné vedení, ukázal osud Unie svobody, Avšak strana jednoho muže, nota bene toho, který na moravskoslovenském pomezí u projektu Ekosféra prohlásil "K čemu je to dobré?" mi k srdci už nepřirostla. Další ekologické názory předsedy zakladatele. mohou být zkresleny sdělovacími prostředky, tak uvádím jen to, co jsem slyšel na vlastní uši.
Trochu mě to, co jsem od něj slyšel odrazovalo, ale stále jsem si ponechával zásobu porozumění pro muže, který umí mnohem lépe anglicky, je pilný a svědomitý a v lecčems se vyzná jistě dokonale. Zbývají mi jen dojmy a pocity. Že jsem alergický na sebejistotu je jistě jen můj problém, avšak intuice mi říká: Cokoliv o čem přesvědčuji druhé, má svou rubovou líc. A vůdcova sebejistota vede mnohé, k slepému následování. Ekonomie popisuje děje, které se moc předvídat nedají. Cokoliv změnit je asi velmi složité. Ale co lze dobře popsat je minulý vývoj a tady právě politikum umí přemalovat skutečnost podle interpreta.
Vracím se obloukem zpátky k včerejšímu pořadu Historie.cz o kupónové privatizaci a oné sebejistotě s jakou pan Klaus minulé chyby glorifikoval spolu s panem Ježkem a Třískou jako úspěch. Nečekám, že si budou kálet do vlastního hnízda. Ale jsem rád, že oba pánové už nesedí na vrcholných postech (a to mi nejsou nesympatičtí) a že Klaus naopak sedí na nejvrcholnějším místě, kde už nemůže tolik zkazit, ale jen zdobit. A asi nikdy nenapíše knihu "Jak jsem se mýlil v politice" Když si to tak pročítám, už vím, proč jsem tak dlouho nenapsal dopis. Nechci ten oficiální portrét dobrovolně olizovat z druhé strany:)
