Jen logistický problém pro Pata a Mata

Dnes odpoledne se konečně projedu na kole. Ale ještě musím něco ověřit. Můj počítač ten 6ti GBytový soubor neotevřel. Pan Windows mi napsal že s diskem formátovaným FAT 32 nemám nárok, jen 4GByte.

www.zamecnictvi-klice.cz

Zapakovaný soubor jsem přesunul po síti do počítače ve vedlejším kanclu s NTFS formátováním, protože v 17.30 už tu nebyla ani noha.

Máme čtyři kanceláře přístupné z veřejné chodby a všechny mají stejný klíč.  U sebe jsem si zamknul a šel soubor rozbalit. Chvíli to bude trvat, skočím si na záchod.

Chci zamknout, ale ouha. Zámek nějak nešel a tak jsem otevřel dveře a zkoušel to nanečisto, Klíč šlo pootočit jen o čtvrt kruhu zámek zapadl, něco se v něm zlomilo a klíč nešel vyndat.

A tím jsem v pasti. 

Mobilní telefon a klíče od auta i bytu v mé zamčené kanceláři

Otevřená a nezamčená místnost se čtyřmi počítači.

Na veřejné chodbě pohyb jak o prvního máje.

Záchod se nekonal. Ale zámečníka volat nebudu na to jsem moc kutil.

     Co teď?

Mobil, nářadí- šroubovák a kleště byly v zamčené kanceláři nebo v autě, obojí nedostupné. Zavolat kolegovi? Nepamatuji si číslo, mám ho v mobilu rovněž nedostupném. Na internetu v kanceláři jsem dohledal pevnou linku k němu domů. Nikdo to nezvedá. To se opakovalo po 15ti minutách celé dvě hodiny co jsem se snažil perořízkem odšroubovat ze dveří co se dalo. Zbývající kolegové někde na zahraničních dovolených nebo služebních cestách přes půl republiky.

Po odšroubování vnějšího kování a závlačkového šroubu, odstranění kliky.  Když jsem dokončil obnažování zámku, došlo mi že bez vyndání FABky se nepohnu z místa.

Perořízek tady nepomohl. Klíč se stále drží zámku jako přišitý. Přišla uklízečka z vedlejší firmy. Pověřil jsem ji hlídáním a šel jsem zvonit na různé dveře jiných pater. Pod střechou bydlel nájemník. Sláva. Měl šroubovák i kleště.

 Stojím před „svými“ dveřmi a rozhoduji se. Zlomit FABku? Ne takovou už neseženeme a co si počnou s jiným zámkem kolegové v nejfrekventovanější kanceláři. Začal jsem likvidovat zámek. Ze strany je přinýtován kovový pásek, jímž je zámek připevněn ke dveřím. Buď jsem silný jak Marie Terezie nebo je z másla. Hrubou silou a bytelným šroubovákem jsem pásek oddělil a roztáhl zbytek zámku tak, aby se rozpadl. Byl to ten nejměkčí a nefórovější kov, co jsem držel v ruce. Kdyby byl lépe uchopitelný, tak by to šlo i ručně. Už vím proč se rozbil. Byl zařízen na sporadické používání a takhle vytížen dosáhl svého poločasu rozpadu po několika měsících.

Narafičil jsem klínkem dveře tak, aby vypadaly uzamčeně a uklízečku pověřil dozorem. Vyrazil jsem do Baumaxu pro nový zámek s poničeným vzorkem. Otočení západkového klínku nebyla překážka, i když se šroubek vzpouzel. S nářadím to byla brnkačka.

Vyřešeno, uzamčeno ale na kolo už bylo pozdě. Tak jsem ho odpískal. Raději jsem dal jsem dvě oslavná piva a dal se do vyprávění. Co se může přihodit.

 Druhý den jsem byl kolegou poučen, že jeho mobilní číslo je na stránkách firmy a že se mnou mohl sdílet to trauma. Tak jsem rád, že k se Patovi nemusel přidat Mat. Jak by to dopadlo, kdybychom na to byli dva? Rozflákané dveře?, Zlomená FABka? Kdo ví.