Hladoví doktoři

Je to o lékařích v politice. Pana exprimátora Svobodu vnímám spíš pozitivně. V jeho věku už bych frustraci z gynekologie pochopil. Vracím se spíš k volbám. Kolik různých doktorů a magistrů všech zaměření bylo a asi i bude na kandidátkách různých stran. Je to o přerozdělování hromádky daní, určených na zdravotnictví. Když je hromádka malá, je třeba hledat jinde. Podnikání v lékařství se tolik nenosí, ale ne každý, kdo vystudoval, je povolaný vnitřní potřebou pomáhat bližnímu.  

V aktivní politice máme takových zástupy, hlavně v ODS, ČSSD, TOP 09 a podobně. (http://www.vit-nemecek.cz/clanky/dvacet-lekaru-v-parlamentu) Štít morálky a poctivosti, ukutý v literatuře, filmu a v médiích popraveným Jeseniem, fiktivním Dr. Galénem a stejně fiktivní a morální ikonou Dr. Sovou, možná pomohl, skrze voliče, mnohým ke zdroji příjmů z politických funkcí. Asi naše školství produkovalo a produkuje příliš mnoho doktorů a ti přebyteční raději obsazují místa, která skýtají větší zisk za méně dřiny.  

Systém našeho lékařství v době přechodné, stále ještě neposkytuje dostatečné ocenění za těžkou dřinu, plnou služeb a s bídnou perspektivou. Doktoři si mohou zlepšit ekonomické podmínky emigrací, ale to se těm, co naši vlast milují, nechce. A tak se ti netrpěliví přesouvají do politiky. Tam je možné ukrojit si z privatizace, ovlivnit rozhodování ve prospěch nějaké loby, dosáhnout na peníze z různých projektů, anebo úplně přesedlat na práci řídící a na vlastním.

Dlouhodobě, od absolutoria na sebe upozorňuje doktor Ráth. Přes různé předsednické posty v LOK a v poslanecké sněmovně si vykřičel ministerský post a to, že dnes čeká ve vězení, naznačuje, že se asi nechtěl dělit a byl trochu neopatrný. Z těch co mně zaujali, byl (je) také Pavel Bém. Ještě si vybavuji, jak na nás shlížel z pražských pouličních lamp a byl nadějí pro pravicové voliče Prahy. Ale je jich tam nahoře víc, Šťastný, Dryml, Ouzký, atd., atd. Dokonce i Michal Doktor (tenhle jen pro zasmání).

Chtěl bych doufat, že pokus o nápravu věcí odvedl tyto lidi od jejich poslání. Ale je to jen chamtivost. Co jméno to nějaká kauza. Je možné, že některým křivdím. Snad paní Roithová, kterou do vysokých funkcí vynesla její slušnost a profesionalita? Snad někdejší ministři, Rubáš, David, B. Fišer, snad dnešní ministr, pan Dr. Heger?  Chtěl bych tomu věřit, ale nevěřím. Čas ukáže, jaké že kauzy ještě vyplynou. Čest výjimkám, neboť, co může vědět o zákulisí běžný občan.

Zbývá jen zamyšlení, zda jsou lékaři zlákaní politikou a jejich obory obyvatelstvu k něčemu. Ti co operují a ti co vykonávají specializovanou slušně zaplacenou práci, se v politice nevyskytují. Nemají na to čas a možná že jim peníze v oboru vydělané stačí. Nebo jejich nedostatek. Zubařů v politice asi tolik není (možná se pletu). Mohl bych se také obout do chemiků, inženýrů a dalších profesí, ale myslím, že se žádná jiná profese v politice takhle dobře nezabydlela. Mohl bych se zamýšlet i nad užitečností politiků, minimálně těch, které produkuje naše politická scéna.

Je dobré, když je za nás někdo schopen vyjádřit naše pocity. Mohl by to být klidně nějaký doktor, např. Che Guevara, ten byl taky od fochu.  Přesto pořád v parlamentu postrádám svého mluvčího. Spíš nalézám ty, co kopou za zájmy vlastní nebo zájmy stranických mafií. Je smutné, že náš živočišný druh není schopen vybudovat jiný způsob zastoupení, než silový a hierarchický, mocí a penězi omámený. Možná, že je to přirozené. Jenže jakmile se mezi mnou a mým zástupcem vytvoří vícevrstvá struktura, ztrácím možnost kontroly a můj zastupitel nepocítí dopady svých rozhodnutí, i když může být předobrazem všech ctností. Jeho vypolstrovaného postu se nedotknou.