Dó

Tenkrát to byl ještě pouhý asistent na katedře technických a úpolových sportů a my se dohadovali, co to vlastně jsou ty úpoly.  Pak jsme poznali, že jde o umělý název, sdružující všechny kontaktní bojové sporty. Pozorně jsme sledovali jeho chování ze studentského podhledu a zaujal nás hlavně tím, že nosil soustavně malý chlebník, takový ten batůžek přes rameno, který odkládal jen výjimečně. Když něco vysvětloval, díval se někam za nás zdánlivě nepřítomným pohledem.

Hodně nás zajímalo, co v tom chlebníku nosil a párkrát jsme se ho při méně formálních setkáních na kurzech ptali, co v něm nosí.  Nikdy nám to neprozradil. Dětinsky jsme se domlouvali, že ho odlákáme anebo přepadneme, abychom to zjistili. Uplynuly roky a dnes už vím , že to, co je v chlebníku je mnohem méně důležité, než to co je v hlavě. Vlastně jsem mu vděčný, že nám tehdy odmítl odpovědět.

Když jsem někdy v devadesátých letech stál na stanici autobusů a z dlouhé chvíle pročítal leták vábící na přednášku a koncert Šrí Chinmoye uvedený větou  „Védahám etám purusám máhántám“ tamtéž i přeloženou „Viděl jsem tu zář, daleko za obzorem“ pochopil jsem, kam to náš asistent vlastně koukal.

Jeho cesta a učení se týkala sebepoznání a získání vnitřního klidu, stejně jako mnoho dalších cest nebo učení, nejen těch bojových. Jóga je často chápána jako souhrn cvičení, ale ty jsou jen podpůrným nástrojem k získání duševní stability a hledání životní moudrosti. Zdálo by se, že s bojovými uměními nemá mnoho společného. Pokud se však nelze boji vyhnout, úspěch může zajistit jen dokonalá znalost těla, technik a filosofií, skrývajících se za tím.

Věděl  co chce, na rozdíl od nás, dost brzo a věnoval se tomu celým srdcem. Proto jeho konání dosáhlo vysoké úrovně.  Doc. PhDr. Ivan Fojtík, CSc, dosáhl mnoha úspěchů v profesním a věřím, že i v osobním životě. Rád na něj vzpomínám.

Profesní charakteristika

(http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/ktus/fojtik.php)

• Studium FTVS – obor TV – Zakončil státní zkouškou v r. 1966.
• Vyučoval na gymnáziích ve Valašském Meziříčí a v Praze 6.
• V r. 1970 byl přijat na FTVS UK Praha jako odborný asistent pro výuku všech forem úpolů.
• V roce 1971 zvítězil na přeborech KU v džúdó.
• V r. 1974 se účastnil stáže džúdó v Klánovicích (s japonskými trenéry Macumotem a Kaminagou).
• V r. 1977 obhájil dizeratční práci – Historie a struktura japonských bojových umění od jejich počátků do konce feudalismu a dosáhl titulu PhDr.
• Zavedl do výuky úpolů obory karatedó a aikidó.
• Od r. 1980 zařazoval prvky aikidó do výuky studentů zvl. Kombinace TV – branná výchova.
• V r. 1984 absolvoval semestrální kurz tchaj-ťi čhűan a základů čchi-kungu vedený doc. Naj-jűn, učitelkou z Pekingu.
• V roce 1985 navázal kontakt s předsedou Mezinárodní federace aikidó G. Venerim a 28. 3. 1986 uskutečnil prvou ukázku autentického aikidó na FTVS UK, jakož i prvý trénink aikidó, který byl veden zahraničními odborníky. Tím zprostředkoval zavedení aikidó na našem území.
• V témže roce pozval skupinu japonských kendistů, která navštívila naši republiku, k ukázce na FTVS UK. Hned poté vzniklo české kendó.
• Účastnil se řady stáží aikidó u nás pod vedením zahraničních trenérů i stáže aikidó ve Florencii pod vedením Hiroši Tady. Účastnil se také tří letních škol aikidó v Českých Budějovicích pod vedením Masatomi  Ikedy.
• V roce 1990 obhájil kandidátskou práci Význam a úloha bojových umění Dálného východu a jejich uplatnění v našem systému tělesné kultury a dosáhl hodnosti CSc.
• V roce 1995 obhájil habilitační práci a dosáhl hodnosti doc.
• Od r. 1990 působí jako vedoucí oddělení úpolů katedry technických a úpolových sportů
• Je členem redakční rady odborného časopisu Aikidó. Výzkumné a vědecké zaměření Bio-psycho-sociální aspekty b