50 syrských sirotků a Nicholas Winton
Úvodem se přiznávám, že nejsem znalcem poměrů na blízkém východě. Nicméně poté, co jsem několik let sledoval události kolem války, utečeneckých táborů a projektu Generace 21, jsem pochopil dvě věci.
Za prvé, na blízkém východě sirotci prakticky neexistuji. V rodinách funguje mnohem větší solidarita, než je tomu u nás, a osiřelých dětí se vždy ujmou více či méně blízcí příbuzní.
Za druhé, navzdory této solidaritě se rodiny na přání a potřeby dětí příliš neohlíží. Na prvním místě jsou totiž přání a potřeby nejstarších členů rodiny. Pokud nejstarší člen rodiny prohlásí, že nebude bydlet v přemalovaném kravíně a že odchází do Německa, pak se bez ohledu na názory a přání ostatních celá široká rodina prostě sebere a jde. A pokud prarodiče prohlásí, že si na novou zemi nemohou zvyknout a že si přejí zemřít ve své vlasti, pak se celá rodina sebere a bez ohledu na přetrvávající nebezpečí se vrací zpět.
Naše evropská mentalita je v tomto ohledu odlišná. Naši prarodiče by si v podobné situaci řekli, že si na novou zemi nemohou zvyknout a že si asi nezvyknou nikdy, ale že kvůli svým dětem a vnukům zatnout zuby a prostě to nějak zvládnou.
Čímž se dostávám k Nicholasi Wintonovi a několik velmi podstatným rozdílům. Nicholas Winton nezachraňoval žádné sirotky. Zachraňoval děti rodičů, kteří byli v zoufalé životní situaci a kteří byli ochotní udělat pro bezpečí svých dětí naprosto cokoliv. Dokonce byli svolní k tomu poslat své děti do cizí země (!), kde měli být svěření do péče naprosto neznámým narychlo vybraným ochotným lidem (!!) a to celé v rámci akce, kterou organizovala neznámá soukromá osoba (!!!).
Dokonce ani rodiče z pravověrných židovských rodin v tu chvíli neřešili, zda se jejich dítě dostane do péče křesťanů či bezvěrců. Prostě šlo o děti a jejich bezpečí a všechno ostatní bylo pro tuto chvíli vedlejší. Problém s tím údajně měli jen angličtí rabíni. Ti, kterých se to vlastně vůbec netýkalo.
Pravdou je, že nikdo z židovských rodičů v tu chvíli nejspíš nepředpokládal, že jeho děti odjíždějí natrvalo. Všichni nejspíš doufali, že se dříve nebe později budou moci vrátit. Že budoucnost nakonec překoná i ta nejhorší očekávání a že se děti nakonec nebudou mít ke komu vracet, to zcela jistě nikdo z nich nepředvídal.
Když před několika lety vypukla v Sýrii válka, tak jsem si říkal, proč se nenajde nějaký novodobý Nicholas Winton, který by zorganizoval podobnou akci a zajistil přesun Syrských a Iráckých děti do bezpečí. A že bych byl ochotný (a manželka zcela jistě taky) se jednoho takového dítěte ujmout, pokud by se jednalo o dítě mladšího školního věku s alespoň základní znalostí angličtiny.
Stát se to, tak dnes už bychom takové dítě mohli pomalu začít připravovat na návrat domů. Ale dnes už je mi také jasné, že podobný nápad by se v blízkovýchodní mentalitě nejspíš neujal.
Přijít ale s podobným nápadem dnes? Tak tomu se v lidové češtině říká přijít s křížkem po funuse.
Daniel Procházka
Made in EU
Tak jsem se dozvěděl, že pan poslanec Peksa se při sčítání lidu přihlásil k evropské národnosti a vyzval k podobnému činu i ostatní. A tak nějak se mi přitom vybavili zážitky z cestování po Rumunsku.
Daniel Procházka
Tak jak je to s těmi čtyřiceti pohlavími
Mám rád seriál Startrek. Kosmická loď prolétá nadsvětelnou rychlostní mezi hvězdami, objevuje nové formy života a nové civilizace. V jednom díle pak posádka hvězdné lodi potká civilizaci trojpohlavní.
Daniel Procházka
Přestaňte už konečně s těmi řečmi o hodné paní ombudsmance
co se statečně a obětavě bila za menšiny a jejich práva. Zrovna já mám totiž tu smůlu, že patřím k menšině, kterou paní Šabatová opakovaně chtěla o její práva připravit. Jsem pedofil a řeč je o chirurgických kastracích.
Daniel Procházka
Chcete manželství pro všechny? Buďte fér!
Manželství totiž už dávno je pro všechny a to bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Nevěříte? Tak vězte, že já sám už nějakou dobu v manželství žiji, a přitom ani moje sexualita neodpovídá průměru populace. Jsem totiž pedofil.
Daniel Procházka
Tati, proč se vlastně musím učit ten dějepis?
Aneb politicky nekorektní rozhovor s mojí dcerou o aktuální situaci a vývoji v Evropě nad učebnicí dějepisu.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Turek pod tlakem. Promazal sítě, ruší debaty. Zdviženou pravici řeší policie
Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek se nezúčastní posledních debat před...
Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny
Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...
Vláda na Česko muniční iniciativou namalovala terč, kritizoval Zaorálek
Letošní eurovolby byly vyhrocené, shodli se předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, poslanec...
Malostranský zápisník: Diplomatická akademie prosťáčků hledá profesora
Premium Proč nám premiér tají ještě jednu, mnohem lepší Evropskou unii? Jak je to s utajeným pitím Aleny...
„Cítila jsem se na nic.“ Čemu čelí ženy, které se po rodičovské vrací do práce?
Ženy, které se chtějí během mateřství postupně vracet do práce, to mají v Česku složité. Do tří let...
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2702x