Jak se oceňují dobrá manželství

Během loňského roku jsem navštívila 12 úžasných párů a prožila s nimi báječné chvíle plné moudrosti a poctivé zkušenosti. 

Jsem vděčná, že mohu tyhle „zlaté svatby“ prožívat spolu s oslavenci a vídat zblízka ty zázraky lásky a obětavosti.

A jak k tomu přišlo? V listopadu roku 2022 jsem na první schůzi nového senátního Podvýboru pro rodinu navrhla, aby Senát oceňoval dlouholetá dobrá manželství – tedy ty manželské páry, jež fungují v lásce a ve spokojenost více než 50 let, překonaly krize a nepřízně osudu a vychovaly děti, s nimiž udržují vřelé kontakty. V době, kdy na nás média chrlí samé negativní zprávy, jsem chtěla ukázat dobré příklady, které žijí mezi námi. Podobné malé slavnosti pořádá mnoho radnic, ale říkala jsem si, že zapojení Senátu by mohlo ty krásné páry odměnit viditelněji. Senát za vydatné pomoci pošklebovačů tehdy můj nápad smetl ze stolu, a tak dlouholetá dobrá manželství oceňuji sama.

Moje aktivita má za sebou první rok, během něhož jsem předala 12 ocenění. Jak taková dobrá manželství vyhledávám? Na některé mě upozorní starostové mající dobrý přehled o ovečkách ve svých obcí. Většina manželských párů mě však kontaktuje sama nebo mě osloví jejich děti. Podrobně popíší, proč právě jejich rodiče zaslouží ocenit. Pošlou fotky, uvedou příklady, odvolají se na známé, na vedení obce, na kamarády, kteří mohou kvalitu vztahu potvrdit. Pro každou dvojici nechám vyrobit cenu s jejich jmény a datem sňatku, domluvíme termín schůzky a pak se za nimi sama rozjedu. Někteří dobří manželé bydlí za humny, například Zdeňka a Jaroslav Šestákovi u nás ve Štěnovicích, Marie a Václav Kaslovi v Přešticích nebo Jan a Věra Jůzovi v Plzni. Za jinými jedu jen stovku kilometrů – třeba za Saskií Burešovou a Petrem Obdržálkem či za Ludmilou a Petrem Hájkovými do Prahy. Za jinými cestuji přes půl republiky – třeba za Vlastou a Zdeňkem Šteffanovými do Turnova nebo za Jaroslavou a Janem do Kořence u Boskovic. Hodinku společně posedíme, často obklopeni dětmi či širší rodinou. Nad kávou a doma připravenými dobrotami probereme celý jejich život, děti, vnuky i nejvýznamnější rodinné události. Pokaždé je ve vzduchu dobrá nálada, vzpomínky a vyprávění.

Na začátku svého putování a oceňování jsem měla teorii, kterou jsem plánovala svou aktivitou potvrdit – objevit, co dlouholeté dobré manželství spojuje. Jako rodinná advokátka jsem se celý profesní život setkávala s páry opačnými – s těmi, co manželství neudrželi. A tak jsem chtěla zjistit, co tmelí dobrá manželství. Po prvním roce musím své úvahy přehodnotit: jediná univerzální kouzelná ingredience není. Každá dvojice našla vlastní recept a používá své originální přísady. Někdy zájmy společné, jindy naopak naprosto odlišné. Některé dvojice celý život dělaly vše spolu, jiné měly odlišné zájmy a aktivity. Některé držel pohromadě humor, jiné důsledné oddělování mužských a ženských rolí. Všude byla ve vzduchu cítit pohoda. Manželé si rozuměli jedním slovem, pohybem, pohledem. Bylo vidět a cítit, že jsou spolu rádi, že jsou za ta léta sehraní a že své rodiny drží pohromadě. Ve všech případech měli děti, vnuky a pravnuky a rodina se pravidelně setkávala. Všude jsem viděla fotky, všude jsem slyšela, čím se děti živí a jaké školy navštěvují vnuci.

Z mých dobrovolných senátních aktivit je právě tato mému srdci nejmilejší. Nejsou v ní žádné konflikty a spory, jen láska, přátelství, pomoc a spolupráce. A taky víra a naděje, že dobré vzory jsou i v našem podivném, nepříznivém čase. Protože na dobrých vztazích v rodině záleží především.

Děkuji všem, kteří je udržují. A taky Deníku, že o dlouholetých dobrých manželstvích na svých stránkách pravidelně informuje. V jejich oceňování budu i nadále pokračovat. Jestli se na něco těším, tak jsou to další pozvání od těchto jubilujících absolventů školy života.

Psáno pro Deník