Můj oblíbený písničkář Jaromír Nohavica napsal v osmdesátých letech písničku, kterou jsme hráli u táborových ohńů a kterou mnozí z vás ji znají "andělé na kůru halelujá v bělostném mundůru halelujá ..." No jo ale co je to ? To haleluja v modlitbách. A tak jsem si řekl, že to stojí za chvilku pátrání. A abychom to měli všechno pohromadě tak si jsem přidal také Amen - tím se motlidba končí.
Zašel jsem za svými známími a kamarády židy, křesťany a muslimy, ale odpověd´jsem nedostal. Časem jsem pochopil že odpověd´nejspíš bude v Toře jako nestarším textu, kde se danná slova ojevují. Ale ani moji věřící přátelé mi nedali uspokojivou odpověd´. Většina brblala něco o tom že to je z hebrejského Emuna = víra , amen - emuna. Nějak se mi to celé nezdálo.
V Izraeli je značný rozdíl mezi jednotlivými skupinami Židů podle toho jak praktikují víru.
80 procent jsou zcela normální jako každý západ´ák - žena dvě - tři děti byt, dvě auta, dovolená tam kde jsem ještě nebyl, práce - a samozřemě jedí úplně všechno co v Evropě. Pravda je že tady se víc jí ovoce, zelenina a ryby a mastí se olivovým olejem ale to je tak jediný rozdíl. Dalších 15 procent jsou prakticující věřící - to jsou lidé kteří chodí do kostela (chcete li synagogy v Izraeli se tomu říká bejt kneset = dům sněmu což je vlastně náboženské středisko věřících - význam vysvětlím někdy později), jedí košér (košer = způsobilý), muži nosí pletenou kipu (jarmulku) a ženy si zahalují hlavu většinou nějkým módním kloboučkem ( a vypadá to většinou moc pěkně ) - je na první pohled vidět, že jim ty různé zákazy staré čtyři tisíce let moc nesedí, ale co se dá dělat; víra je víra. Poslední částí jsou židé pobožní - žijí většinou v pobožných čtvtích muži většinou nepracují a učí se v ješivách - což je obdoba katolického semináře, pravda je, že se tam učí prakticky až do důchodu a tak berou celoživotní stipendium. Ženy celý život rodí a berou přídavky na děti, takže rodiny s deseti až patnácti dětmi nejsou výjímkou. Všichni se samozřejmě celý den modlí muži jsou celí v černém s hladkou černou kipou a pejzy. Ženy jsou zahaleny od hlavy až po paty a na krátce ostříhané hlavě mají paruku, nebo mají vlasy ukryté pod šátkem. Vypadá to stejně otřesně, jako před dvěma sty lety u křesťanů - tady se zastavil čas.
Protože ne všichni pobožní nepracují (to se změnilo významě po reformě Benjamina Natanayahu v roce 2002, který řekl stejně jako jeho předchůdci - kdo nepracuje a´t nejí, a na rozdíl od nich to zrealizoval, a desetitisíce pobožných začalo pracovat - z haldu - to mimochodem pobožné politické strany Natanyahovi nezapoměli a v 2006 prohrál volby),můj kamarád a můj účetní Izrael byl mojí spásou. Kdysi než si otevřel živnost se učl a vyučoval v jedné z věhlasných ješiv v Benei Braku. K Izraelovi vždycky rád chodím, za prvé mě udělá účty, tak abych z toho vyšel co nejlevněji a aby na mě beńák nemohl a za druhé si popovídáme v pastorálním klidu středověku o tom, jak jde život, navíc mě pohostí mojí oblíbenou Pepsi colou. Má v Benej Braku přepychový úřad o kterěm se mimochodem ani nesní mnohým auditorúm z Tel Avivu, a který je v celé téhle pobožné čtvti, připomínající středověk jako pěst na oko. Navíc dává práci řádce pobožných, kteří ted´musí pracovat. Protože Izrael je pobožný žid, tak má jeho práce háček, mnohdy tak uprostřed práce zmizí a neodpovídá na telefon. To když se jde pomodlit. A tak nezbývá než počkat. Je pravda že na začátku mi chvilku trvalo než jsem si zvykl. Ale jak se říká ve filmu Někdo to rád horké - nobody is perfect.
Tentokrát jsem přišel bez účtů jen tak si pokecat. Chceš kafe? zeptal se. Ne ne už jsem měl (žádný kafe jsem samozřejmě nepil od rána), ale to Bnejbracský kafe je tak odporný, že vždycky s obavama sleduji jestli to s ním po vypití nesekne, ale ne, přežívá to pokaždý, už si asi za ta leta co tu břečku pije zvyknul. Kolu si dáš a už tahá z lednice Pepsi, o čem chceš mluvit? Co je to halelujá. Zazářil, já vždycky říkal že z tebe bude pobožnej žid. "Pomalu, pomalu" řekl jsem "já chci jen vědět co to je". "To je jednoduchý víš co je Lehalel?" - "No pochválit" - "ne přsesně vychválit do nebes ale je to v ve strohebrjštině v budoucím čase tedy vychvalte do nebes Ja " - "jasně" řekl jsem "ale co je to Ja"? - "Ja je jedno ze jmen boha to je jasný" - "tobě" řekl jsem. Ale pochopil jsem. Židé nemohou pojmenovat boha a tak užívají různá zástupná jména jako : Ja, El, Elohim, Šém (vzpomeńte si na Golema) a podobně. O tom až někdy jindy protože povídání o božích jménech si zaslouží samostatný článek. A tak vlastně Halelu-Ja znamená chvalte boha na nebesích.
"A co je amen"? zeptal jsem se. "Elohim melech neeman to jsou první písmena". Vychrlil na mě jedním dechem. Tady musím dodat že hebrejské zkratky používají první písmenka slova, ale slova nemají samohlásky a tak Amen je vlastně Alef Mem Nun AMN a samohlásky si dopní každý sám. V překladu to znamená " Bůh je věrný (ale já bych použil volný, ale přesnější překlad laskavý) král. Povídali jsme si ještě dlouho, ale o tom až někdy jindy.
Vlasně všechna tři náboženství vzcházející z Tory používají původní hebrejské výrazy a těch je ne málo, alespoń dva z nich nejznámější znáte a v budoucnu si budeme povídat o "českých" slovech starších vicež čtyři tisíce let.
