Název španělské Andalusie, v češtině lákavě znějící, kupodivu pochází od Vandalů se špatnou pověstí. Čeština se ale nemýlí, Andalusie je skvělá.
RONDA. Kouzelné městečko na horské plošině rozděluje 120 metrů hluboký kaňon El Tajo s řekou Guadalevín na dvě části. Římané Rondu založili ve druhé punské válce jako pevnost. Pak si ji postupně podmanili Suebové, Visigóti a v roce 713 Arabové. Za muslimských dob byla významným kulturním centrem plným mešit a paláců.
Islámská nadvláda v Rondě skončila v roce 1485. Pak byly islámské stavby upraveny na křesťanské.
Kvůli daním uvaleným na obyvatelstvo po reconquistě se obyvatelé začali stěhovat do novější části El Mercadillo (Tržiště) a protože mezi těmito místy ležela uvedená strž, byly postupně během času vystavěny tři mosty – Puente Arabe, Puente Viejo (Starý most) a nejznámější a pro město ikonický Puente Nuevo (Nový most) z 18. století.
Ronda je kolébkou koridy, tady se myšlenka na býčí zápasy v 16. století zrodila. Corrida Goyesca je historická aréna z roku 1784, nejstarší ve Španělsku.
Ronda se stala se dějištěm Hemingwayova románu „Fiesta“ a „Komu zvoní hrana“ (město hrálo velkou roli během španělské občanské války a Hemingway popisuje skutečné události z roku 1936.)
CÓRDOBA (UNESCO). Město na řece Guadalquivir založili Kartaginci, pak dobyli Římané. Po nich tu dodnes stojí Římský most a pár dalších objektů. Zdejším rodákem byl římský filosof Seneca.
Córdoba byla hlavním městem Córdobského emirátu. V roce 788 byla na místě římského chrámu a pozdějšího vizigótského kostela postavena Velká mešita – Mezquita, a dále asi 1000 dalších mešit, luxusní paláce, 600 veřejných lázní, univerzita, zavedeno pouliční osvětlení.
Ve 13. století byla muslimská Córdoba dobyta křesťany. Do nitra obrovské mešity byla roku 1523 unikátně vestavěna katolická katedrála.
Postavena dále řada kostelů, paláců, ulic, náměstí a pomníků. Pevnost Alcázar pochází z roku 1328.
Židovská čtvrť Juderia s malebnými křivolakými uličkami a prostými bílými domky s květinami patří k největším ve Španělsku. Pomník Maimonida, významného židovského teologa a filosofa a lékaře, zdejšího rodáka.
MEDÍNA AZAHARA. Nedaleko Córdoby se nachází významná archeologická lokalita – ruiny kdysi přepychového palácového komplexu z 10. století, postaveného podle snu chalífy Abd-ar Rahmana III. a pojmenovaného podle jeho oblíbenkyně al-Zahry (Zářící).
Následník al-Hakam si tu život natolik oblíbil, že stále více pravomocí delegoval na svého vezíra, později známého pod jménem Al-Mansúr (Vítězný). Když totiž na trůn nastoupil chalífův teprve jedenáctiletý syn Hišám, zmocnil se Al-Mansur jako jeho poručník vlády a mladého Hišáma prakticky v Medíně uvěznil.
Córdoba za Mansúrovy vlády byla na vrcholu, ale po jeho smrti v roce 1002 přišel rychlý pád. Chalífát se rozpadl na několik feudálních království taifas a Medínu v roce 1010 vypálili berberští žoldáci.
GRANADA (UNESCO), město rozložené na třech kopcích, s nádhernými památkami z doby maurské nadvlády a se zasněženým pohořím Sierra Nevada v pozadí.
Mauři obsadili Granadu v 8. století, ovšem její zlaté období přišlo za vlády dynastie Nasrovců ve 13. století. K moci se dostala po porážce muslimů roku 1212 v bitvě u Las Navas de Tolosa. Tehdy do křesťanských rukou padly velké části Španělska, včetně Córdoby a Sevilly.
Budoucí první nasrovský vládce Muhammad roku 1230 uzavřel s křesťany pakt, kterým založil Granadský emirát a křesťanským králům po 250 let odváděl vysoké poplatky. Postupně vládlo dvacet tři emírů, až do roku 1492. Památkou na jejich vládu je úchvatný palácový komplex Alhambra.
Dobyvatelské úsilí křesťanů po svatbě Izabele Kastilské s Ferdinandem Aragonský ve snaze o sjednocení Španělska zesílilo, a slavilo úspěch. V lednu 1492 nakonec předal Boabdil, poslední muslimský panovník na Iberském poloostrově, klíče od města vítězným Katolickým králům. Tím skončila křesťanská reconquista také ve Španělsku.
Téhož roku 1492 pověřila královna Izabela Kastilská Kryštofa Kolumba významným posláním.
Úžasná Alhambra nad Starým městem je jediný dochovaný maurský palác ve Španělsku. Uvnitř je skvostně zdobený. Obrovský komplex se skládá z řady objektů, zejména z Královského paláce a pevnosti Alcazaby.
Císař Karel V. nechal zbořit celé obytné křídlo a na jeho místě vystavět stylově nesourodý renesanční palác. Kruhový obvod uvnitř mu dodává zdání býčí arény.
Naproti Alhambře leží na svahu čtvrť Albaicín. Na dalším kopci čtvrť Sacromonte, kde dříve v četných jeskynních žili granadští Cikáni, tvůrci flamenka.
K Alhambře patří také palácové zahrady Generalife na protějším kopci.
Z jednotlivých míst se navzájem nabízí úchvatné pohledy s kulisou pohoří Sierra Nevada v pozadí.
