Děkujeme za pochopení.
M10i44l81a86n 69S82t66e92h40l45í13k
Myslím, že je načase přestat reagovat na nudícího se trolla pana Stratila, jinak se z diskusí pod blogem paní Dany stanou otravné tirády, které nikoho nebaví.
J54i55ř95í 61S52t64r65a97t87i21l
Já nejsem nudící se "troll" pane Stehlíku, ale tvůrčí člověk. Napsal jsem zde 1 368 článků s různou tématikou, a nyní je píši na jiném blogu.
J93a25n 81Š14v96a50d61l56e48n85k66a
Paráda, tady se ještě udává. Pane Stratile, jste ještě horší formát, než jsem si myslel. No nic, balím to, jdu psát vlastní článek. Ostatním doporučuji na pana Stratila přestat reagovat, jak jsem napsal dřív, než bylo vlákno smazáno.
J68i33ř75í 89S49t98r87a27t36i43l
Kdo koho tady udává a jak?
Jsem poctivý a charakterní člověk s vlastními názory, myšlenkami a tvůrčí prací, toť vše. Část vlákna byla smazána ne mým přičiněním, nebo z přetížení diskusními příspěvky (patrně jsou zde také nějaké limity).
J33i32ř17í 50S16t82r39a84t54i11l
Ještě jedna otázka:
Když "černé oko" nebo také "černá díra" (nikoli pevné jádro) galaxie nemá jen jedno ohnisko, ale je jich více (ne-li mnoho), tak od kterého ohnista je měřena a spočítána vzdálenost Slunce?
D10a52n55a 49T66e15n64z85l26e40r
Nikdo nikde nepíše, že je to jádro pevné. O jeho tekutosti nebo pevnosti není zpráv. Jádrem je ve smyslu gravitačního působení - tedy geometrie. Klidně tomu říkejte centrum nebo ohnisko.
Naše galaxie má logicky jen jedno ohnisko. Kolem něj krouží pozorované hvězdy (a jejich detekce je už tak přesná, že se koukáme, jestli je gravitační hra trhá na kusy nebo ne).
Kdyby měla mít Galaxie dvě ohniska (tedy dvě kolem sebe kroužící černé díry), bylo by to vidět na pohybu blízkých hvězd. Nic takového se nepozoruje.
P82a95v26e86l 86Č72í84ž62e24k
8-10 mld let je naštěstí poměrně dost. O 'neškodnosti' takové události bych si nedělal velké iluze. Stačí uvážit velikost a stabilitu Oortova oblaku, když nějaká hvězda proplouvá kolem.
D66a20n69a 83T20e70n91z73l63e89r
To je dobrá a myslím hodně logická úvaha. Počítá se s tím, že tvorba hvězd v galaxii začíná blíž středu a postupně se posunuje na kraje. Hvězdy blíž centra mají celkově víc sousedů - a jsou bližší. Když to vezmu takhle hrubě a statisticky - ty první hvězdy asi nedávají moc dobré podmínky pro život na jejich planetách. Viz Oortova oblaka, hemžení komet, které musí být způsobeno neklidným sousedstvím hvězdy.
To by znamenalo, že pořádné podmínky pro život nastávají až po několika miliardách let někde tehdy, když se začínají tvořit ve velkém hvězdy i okrajových oblastech. Tam, kde jsme teď my.
Děkuju za návštěvu blogu, Pavle, přeju moc hezký večer.
W67a32l71d93a 84W65i25n76t35e33r
Zajímavý blog. Naše Galaxie, podle modelů z toho, co je možné z naší pozice spatřit nejen v infračerveném pásmu, má být skutečně poznamenána gravitací z důsledku několika srážek s malými galaxiemi, tedy že není tak pěkná jako galaxie v Andromedě. Dokonce prý vypadá jako "malý" dravec (asi porovnáváno s M31) díky své střední příčce a nesouměrných rozcupovaných ramen.
M43i12l11a94n 59S37t16e30h62l43í96k
Ta galaxie v Andromedě je skutečně fešanda. Už o ní byla řeč i na tomto blogu paní Dany:
J76i69ř87í 89S40t67r45a78t73i40l
Tím jádrem galaxie, od kterého se měří a vyčísluje vzdálenost hvězdy je myšleno co?
P42a85v53e10l 56V70é55b11r
Existuje pouze pevný bot (tedy botek, zvaný též bota...)
M15i93l35a56n 41S55t58e14h41l17í53k
Jak říkal již Tycho Brahe v Pekařově císaři - všechno ve vesmíru kolotá kolem nějakého centra. Mohla by existovat Sluneční soustava, kdyby Slunce nebylo součástí žádné galaxie a putovalo by osamoceně vesmírem jako Bludný Holanďan?
D86a47n35a 73T98e90n47z47l47e89r
Mohlo. Je jen otázka, nakolik je pravděpodobné, že se najednou vytvoří shluk plynu, který je dostatečně hustý, v hodně prázdném mezigalaktickém prostoru. Ale jsou i osamělé hvězdy, které se při nějakých gravitačních hrátkách vymrštily z galaxie ven a jen si tak letí vesmírem. Své planety si možná vzaly s sebou - i když asi je to sporné. Silný gravitační vliv (který je exportoval z galaxie) by jim asi ty planety sebral.
Krásný večer, Milane, mějte se moc prima, díky za návštěvu i zajímavý nápad.
M64i81c71h78a84l 46S87e85d11m48í86k
Zajímavé a pěkně zpracované téma, o kterém se teď často píše z různých úhlů pohledu. Analýza pohybu hvězd družicí Gaia identifikovala skupinu hvězd pohybujících se v opačném směru než většina hvězd v Galaxii včetně Slunce a tvoří většinu vnitřního hala Galaxie. Mají odlišné chemické složení a zřejmě jsou pozůstatkem galaxie, s kterou se mléčná dráha před asi 10 miliardami let srazila.
Podle jiné práce byly v Galaxii dvě období vzniku hvězd s odlišným složením, spojené s prouděním studeného plynu z okolí dovnitř Galaxie. Zdroj plynu v prvním období myslím lze interpretovat také jako uvedenou srážku galaxií.
.
Podle článku hvězdy včetně Slunce vznikly blíž ke středu Galaxie a postupně migrovaly do dnešní vzdálenosti. Jaký může být mechanismus tohoto pohybu? Klesá hmotnost galaktického centra, zvyšuje se hmotnost periferie či něco dalšího?
J62i20ř95í 46S93t24r63a13t79i75l
Určitě v tom bude i mnoho dalšího. Fyzika je základem všech přírodních věd, ale i pro tu musí existovat nějaký základ či předpoklad existence (pro vznik "nejmenších" částeček hmoty a jejich chování). Nemám zde ale na mysli nějakou abstraktní antropomorfizovanou boží podstatu. Zde je patrně věda na hranici možností lidského poznání. Může ještě mnohé objevit, ale za určitou mez se již nedostane. To jen tak taková úvaha na okraji.
H10o24r11s21t 16A21n54t19o18n 33H18a21s50l21b63a76u55e19r
Co se dá dnes zjistit o vesmíru je úžasné. Naproti tomu lékaři nemohou často ani zjistit nemoc u člověka. Dano, hezký den!
D69a27n40a 67T65e33n37z38l37e14r
Někdy je člověk komplikovanější jak celý vesmír. Krásný večer Tobě i Tvým blízkým, Horste!
- Počet článků 973
- Celková karma 19,70
- Průměrná čtenost 1324x