- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Myslím, že je načase přestat reagovat na nudícího se trolla pana Stratila, jinak se z diskusí pod blogem paní Dany stanou otravné tirády, které nikoho nebaví.
Já nejsem nudící se "troll" pane Stehlíku, ale tvůrčí člověk. Napsal jsem zde 1 368 článků s různou tématikou, a nyní je píši na jiném blogu.
Paráda, tady se ještě udává. Pane Stratile, jste ještě horší formát, než jsem si myslel. No nic, balím to, jdu psát vlastní článek. Ostatním doporučuji na pana Stratila přestat reagovat, jak jsem napsal dřív, než bylo vlákno smazáno.
Kdo koho tady udává a jak?
Jsem poctivý a charakterní člověk s vlastními názory, myšlenkami a tvůrčí prací, toť vše. Část vlákna byla smazána ne mým přičiněním, nebo z přetížení diskusními příspěvky (patrně jsou zde také nějaké limity).
Ještě jedna otázka:
Když "černé oko" nebo také "černá díra" (nikoli pevné jádro) galaxie nemá jen jedno ohnisko, ale je jich více (ne-li mnoho), tak od kterého ohnista je měřena a spočítána vzdálenost Slunce?
Nikdo nikde nepíše, že je to jádro pevné. O jeho tekutosti nebo pevnosti není zpráv. Jádrem je ve smyslu gravitačního působení - tedy geometrie. Klidně tomu říkejte centrum nebo ohnisko.
Naše galaxie má logicky jen jedno ohnisko. Kolem něj krouží pozorované hvězdy (a jejich detekce je už tak přesná, že se koukáme, jestli je gravitační hra trhá na kusy nebo ne).
Kdyby měla mít Galaxie dvě ohniska (tedy dvě kolem sebe kroužící černé díry), bylo by to vidět na pohybu blízkých hvězd. Nic takového se nepozoruje.
8-10 mld let je naštěstí poměrně dost. O 'neškodnosti' takové události bych si nedělal velké iluze. Stačí uvážit velikost a stabilitu Oortova oblaku, když nějaká hvězda proplouvá kolem.
To je dobrá a myslím hodně logická úvaha. Počítá se s tím, že tvorba hvězd v galaxii začíná blíž středu a postupně se posunuje na kraje. Hvězdy blíž centra mají celkově víc sousedů - a jsou bližší. Když to vezmu takhle hrubě a statisticky - ty první hvězdy asi nedávají moc dobré podmínky pro život na jejich planetách. Viz Oortova oblaka, hemžení komet, které musí být způsobeno neklidným sousedstvím hvězdy.
To by znamenalo, že pořádné podmínky pro život nastávají až po několika miliardách let někde tehdy, když se začínají tvořit ve velkém hvězdy i okrajových oblastech. Tam, kde jsme teď my.
Děkuju za návštěvu blogu, Pavle, přeju moc hezký večer.
Zajímavý blog. Naše Galaxie, podle modelů z toho, co je možné z naší pozice spatřit nejen v infračerveném pásmu, má být skutečně poznamenána gravitací z důsledku několika srážek s malými galaxiemi, tedy že není tak pěkná jako galaxie v Andromedě. Dokonce prý vypadá jako "malý" dravec (asi porovnáváno s M31) díky své střední příčce a nesouměrných rozcupovaných ramen.
Ta galaxie v Andromedě je skutečně fešanda. Už o ní byla řeč i na tomto blogu paní Dany:
Tím jádrem galaxie, od kterého se měří a vyčísluje vzdálenost hvězdy je myšleno co?
Existuje pouze pevný bot (tedy botek, zvaný též bota...)
Jak říkal již Tycho Brahe v Pekařově císaři - všechno ve vesmíru kolotá kolem nějakého centra. Mohla by existovat Sluneční soustava, kdyby Slunce nebylo součástí žádné galaxie a putovalo by osamoceně vesmírem jako Bludný Holanďan?
Mohlo. Je jen otázka, nakolik je pravděpodobné, že se najednou vytvoří shluk plynu, který je dostatečně hustý, v hodně prázdném mezigalaktickém prostoru. Ale jsou i osamělé hvězdy, které se při nějakých gravitačních hrátkách vymrštily z galaxie ven a jen si tak letí vesmírem. Své planety si možná vzaly s sebou - i když asi je to sporné. Silný gravitační vliv (který je exportoval z galaxie) by jim asi ty planety sebral.
Krásný večer, Milane, mějte se moc prima, díky za návštěvu i zajímavý nápad.
Zajímavé a pěkně zpracované téma, o kterém se teď často píše z různých úhlů pohledu. Analýza pohybu hvězd družicí Gaia identifikovala skupinu hvězd pohybujících se v opačném směru než většina hvězd v Galaxii včetně Slunce a tvoří většinu vnitřního hala Galaxie. Mají odlišné chemické složení a zřejmě jsou pozůstatkem galaxie, s kterou se mléčná dráha před asi 10 miliardami let srazila.
Podle jiné práce byly v Galaxii dvě období vzniku hvězd s odlišným složením, spojené s prouděním studeného plynu z okolí dovnitř Galaxie. Zdroj plynu v prvním období myslím lze interpretovat také jako uvedenou srážku galaxií.
.
Podle článku hvězdy včetně Slunce vznikly blíž ke středu Galaxie a postupně migrovaly do dnešní vzdálenosti. Jaký může být mechanismus tohoto pohybu? Klesá hmotnost galaktického centra, zvyšuje se hmotnost periferie či něco dalšího?
Určitě v tom bude i mnoho dalšího. Fyzika je základem všech přírodních věd, ale i pro tu musí existovat nějaký základ či předpoklad existence (pro vznik "nejmenších" částeček hmoty a jejich chování). Nemám zde ale na mysli nějakou abstraktní antropomorfizovanou boží podstatu. Zde je patrně věda na hranici možností lidského poznání. Může ještě mnohé objevit, ale za určitou mez se již nedostane. To jen tak taková úvaha na okraji.
Co se dá dnes zjistit o vesmíru je úžasné. Naproti tomu lékaři nemohou často ani zjistit nemoc u člověka. Dano, hezký den!
Někdy je člověk komplikovanější jak celý vesmír. Krásný večer Tobě i Tvým blízkým, Horste!