Asi jsme vážně vyrůstali v blahobytu. Zavařovat pečivo a chléb by mě ve snu nenapadlo. A přitom je to tak praktické, hlavně v nouzi. Díky Dani a přeji hezký víkend.

Zrovna dneska jsme se o tom v práci bavily. Nad chlebem, který se už hodil leda k výrobě penicilinu.

V tom stádiu už je opravdu nejedlý, ale když se zavaří včas, má to fungovat. Já zatím svoje chleby jen pozoruju, co s nimi udělá čas... Krásný den, Kláro, ať se vydaří.

Dano, máš dobré rady

Jsem ráda, že se líbilo, přeju krásný den, Horste.

Dík za připomenutí zavařování v mém mládí. Že jsou to sklenice Weck jsem nevěděl, ale měly skleněná víčka, kulatou gumičku a kovovou plochou pružinu, kterou se víčko přichytilo, než si ho přitáhnul podtlak.

To budou ony. Nebo to byly rakouské - ty se jmenovaly podle firmy Rex. Proto Rakušani říkají ein-Rex-en a Němci ein-WECK-en.

Krásný den, Štěpáne, ať se vydaří.

Ha, už jsem na to přišel - nejedná se o návod k uchování dočasných přebytků ze zahrady, sadu, záhumenku, králíkárny, kurníku a chlívku, ale o návod k vybavení protiatomového krytu! Velmi americké!

Občas mám takovou tendenci, ano. Ale zdaleka nemám perfektní kryt...

Krásný den, Tomáši, ať se vám vydaří.

Zdá se mi to příliš komplikované. Pro situace, kdy nám došlo pečivo a není kde ho koupit, postačí mít nějakou rezervu v mražáku. Při dlouhodobém výpadku pekáren kvůli nějakým přírodním, či jiným katastrofám, je asi lepší mít rezervu mouky spolu s dalšími ingrediencemi, a nějakého zdroje energie. A v neposlední řadě suchary.

Problém s mražákem je v tom, že ten vypadne jako první - a všechno, co v něm bylo, se zkazí. Nemůžeme počítat s tím, že bude k dispozici elektrická energie, až se něco stane.

Zatím mi vychází jako jediné vhodné - zavařování. Možná by se dalo taky sušit, jak píšete - suchary...

Navíc na chatě mražák nemám a lednici vypínám, takže pokud tam chci mít chleba, musí být zavařený. Ono to v armádě taky funguje...

Díky za milou návštěvu a přeju krásný den, Milane.