Zajímavé. Doufejme, že takový "macík", zvící velikosti Země, jednou neproletí naší Sluneční soustavou. Asi by to mezi jejími planetami způsobilo pořádné "škatule, škatule, hejbejte se!".

Záleželo by kudy. Jupiter by ji snad dokázal popadnout.

Nebo odklonit. Doufejme že ne naším směrem. Ale kdyby proletěla jen tak kolem jeho vzdálenosti od Slunce a nedostala se přímo do jeho blízkosti, tak by se nejspíš nestalo nic, jen by se urychlila pro svou cestu vesmírem (swing-by pomocí Slunce) - můj tip.

Krásný den, Petře, ať se hezky vydaří.

Zrychlení/zpomalení (vůči naší galaxii) by dost záleželo na konkrétní dráze. Odletěla by (vůči Slunci) zhruba stejnou hyperbolickou rychlostí, jakou přiletěla. Jen by záleželo na tom, jestli by odletová dráha svírala se směrem pohybu Slunce v Mléčné dráze menší nebo větší úhel než příletová.

Teoreticky je možné ledaccos. Myslím ale, že blízký průlet kolem hvězdy by měl působit stejně jako swing by našich sond kolem planet. Zase na druhou stranu ji při odletu trochu zbrzdí gravitace Slunce, stejná gravitace ale planetu urychlila při příletu. To zrychlení, které mám na mysli, je pouze z toho blízkého průletu kolem hvězdy, kdy část hybnosti dostane to menší těleso. Tedy čistě teoreticky, protože vypočítat to neumím.

Swingby našich sond funguje stejně a odpovídá mému popisu výše. Sonda odlétá od planety stejnou rychlostí, jakou k ní přilétla. Změní ale směr. Jenže v jiném vztažném systému (Sluneční soustava) se změna směru vůči planetě může projevit jako změna rychlosti.

Zjednodušený příklad: sonda od Země přiletí k Měsíci rychlostí 1km/s. Provede okolo něj "zatáčku" o 90° (při ní dočasně zrychlí na cca 2,5km/s) a odletí rychlostí 1km/s (stejnou, jakou přiletěla) ve směru jeho oběhu kolem Země. Protože se ale Měsíc pohybuje rychlostí 1km/s kolem Země, bude se sonda vzhledem k Zemi najednou pohybovat už rychlostí 2km/s.

V příkladu mnoho věcí zanedbávám a zjednodušuji. Jde o princip různých vztažných soustav.

Musela by projít hodně blízko Země. Nebo Marsu. Nebo Venuše. Kdyby se dostala do vnějšího systému, tak si s ní poradí gravitace velkých planet. Byla by to ale asi opravdu hodně velká náhoda. I jen těch maličkých asteroidů, kterých musí být ve vesmíru o mnoho řádů víc, vidíme málo - tak jeden ročně...

Krásný den, Milane, ať se vám vydaří.