Jsou místa která jsou známá, turisty navštěvovaná, ale koho napadne se zastavit někde ve vesnici. A vyběhnout na stráň. Vždycky se potřebuji zhluboka nadechnout, abych tu krásu pobrala.
Moje zastávka byla v Prlově.
Obec Prlov se nachází v okrese Vsetín ve Zlínském kraji v severovýchodní části Vizovické vrchoviny. Žije zde 533 obyvatel. Leží jedenáct kilometrů jihovýchodně od Vsetína v kotlině kolem Prlovského potoka, jenž je levostranným přítokem většího potoka Pozděchůvky vlévajícího se ve Valašské Polance do řeky Senice. Nadmořská výška 414 m.
O Prlově se traduje, že v době druhé světové války byl pro nacisty tvrdý oříšek. Lidé tady drželi při sobě a nenašel se žádný práskač. Dalo by se napsat, že to byl azyl pro partyzány. Muselo to být hrozně těžké. Lidé z Prlova jsou pořád stejní vstřícní pohostinní a milí. Jsem šťastný člověk. Mám tam přátelé, kteří se mnou po Prlovských kopcích brouzdali.
Já ty západy sluníčka miluji. Možná proto, že jsem v ten čas vykoukla na svět.
Stálo to za to vyšlapat ten kopeček.
A ještě kousek výše.
Stále stejný pohled a přesto jiný.
Tady se o zvěř starají. Netradiční krmelec.
Zaznamenala jsem výskyt mimozemské civilizace.
Objevila jsem malou chaloupku. Jako z pohádky. Postavily si ji děti, za malé pomoci rodičů.No teda Rexíku ! Jak ty ses mi do tohoto příběhu vloudil?
Na posilnění před dalším výšlapem.
A to na blízké Pulčiny
Kdyby jste chtěli na výlet, tady je návod. Je mít dobré pevnou obuv.
Tají se dech.
Někdy člověk ani neví co vyfotil. Náš král Jan.
Jejda Oki se nám trochu srazil. Tento milý pejsek mi hezky pózoval musela jsem vám ho ukázat.
A Oki nesmí chybět, se svým doprovodem mojí dcerkou.
A to už jsou ony Pulčinské skály ve Francově Lhotě u nás se říká lidově Francovka.
Vyšplhat nahoru by pro mě byl nad lidský úkol. Takže takto vám to musí stačit.
Tak toto přesně nevím, co je asi studna. Ale neušlo to mé pozornosti
Zelená krása Pulčin.
Jako tečku mého blogu. Jsem si vybrala moji spolucestovatelku poznáte ji někdo? To je přece naše malá teta Jituška.
