Každý si představuje pod slovem štěstí něco jiného. Nemusí to být nic velkého. Někomu nepřinese štěstí ani milion. Někomu stačí splněné sny.
Určitě je velké štěstí, když je člověk zdravý, má přátele, rodinu. Milující lidi kolem sebe.
Já chci psát o trošku jiných štěstíčkách. O těch, co se jich můžeme dotknout. Dotek vám vrátí olíznutím. V dětství to byl můj sen. Mít takové čtyřnohé štěstí. Splnila jsem si ho sama. Už si život bez psa nedokážu představit.
To, že si založím svoji chovatelskou stanici, bylo tak vzdálené a nedovedla jsem si to ani představit. Dokázala jsem si splnit i tento obrovský sen. Nezapomenu na den, kdy se narodil první. Áčkový vrh, letos slavil sedmé narozeniny. Protože mám pejsky hlavně jako společníky, tak štěňátka jsou u nás něco jako bonus. Přesto, že mám stanici deset let a všechny fenky chovné. Tak jsme měli zatím jen troje štěňátka.
Nyní se těšíme na další, bude to velká změna po malých naháčcích, budeme mít medvídky, a to briardy. A protože je to jiné plemeno, tak můžeme začít zase u A. Pokud by to byl další vrh naháčků, tak čtvrtý, tedy na písmenko D.
Tak moje krásná černá princezna bude maminka. Prožívám to s ní. Sono bříška ukázalo několik bublinek, zatím jsou to plodové váčky, které jsou vidět, ale uvnitř jsou budoucí štěňátka.
Bee se k paní veterinářce nechtělo, zkoušela to na mě, koulela očima s výrazem ,, fakt je to nutné? „
,, Bínko, je to nutné, neboj se, bolet to nebude", slibuju. Asi to pochopila, nebo mě poslušně následovala do ordinace. Máme moc milou paní doktorku, i ona Bee řekla, že to nic není, ať se nebojí.
Když ji paní doktorka namazala bříško chladivým gelem, vyvalila na nás oči: ,,Jejda to studí, ale v tom vedru je to příjemné." A to už jsme valily oči i my dvě, sono ukázalo spoustu bublinek. Tak nějak moc. Takže se raději připravím na pořádnou nadílku. Někdy se stane, že se některý plod vstřebá a tělo fenky to dokáže až do 35 dne březosti. Nevím teda jak, ale je to dokonalé. Člověk si až při takových chvílích uvědomí, jak moc dobře jsme vybaveni na život.
Začaly nám přípravy, nejdříve jsem si v práci oznámila, že budu potřebovat dovolenou. Tak co no, někdo jede k moři, či hory a já budu prostě na mateřské no. A věřte mi, že i když to moc o odpočinku nebude, těším se a užiju si to nádherně.
Tak pomalu připravit porodní bednu, která má zábrany po bocích, proti zalehnutí štěňátek. Bude potřeba i spousta dek, povlečení, hraček, mističek. Také už máme objednané rozlišovací mini obojky, abychom bobky od sebe poznali. Vytáhnu i starou váhu, která teď chvíli odpočívala.
Je to úplně úžasné, kolik lidí se těší s námi, a já doufám, že někteří přijdou i mazlit a socializovat.
Tatínka štěňat jsem vybírala pečlivě, pochází ze Španělska. Oba rodiče mají udělané zdravotní vyšetření na dědičné nemoci a jsou uchovnění, tedy zbonitovaní. Museli absolvovat i nějaké výstavy a Ricovi - tátovi štěňat se tady daří velmi dobře. Je to prostě fešák.
Tak se mi plní další sen. Bínka si užívá, je středem pozornosti. Pořád loudí jídlo. Neví, že dostává dávku tak, aby zbytečně neztloustla a přitom měla všechny živiny. Blahobytná kondice by mohla zkomplikovat porod.
Dokonce se venku rozhlíží, co by ulovila. Včera mi dotáhla nějaký skelet, asi ze zajíce. Celá šťastná mi to přinesla ukázat. Asi abych byla v klidu, že ona se postará. Doufám, že nás nikdo neviděl, jak se o tento ,,úlovek“ přetahujeme. Jindy poslušná Bee se ho nemínila vzdát. Dneska ječela na slepici, ať už vypadne z kukaně. Aby ji mohla vyplenit. No nezbylo tam jediné vejce. Ty, ty, Bee!
I tak může vypadat štěstí a radost. Když jsem nedávno viděla padat hvězdu, měla jsem hned několik přáníček, nemůžu napsat jaké, ale vy to lehce uhádnete. Tak nám držte palečky, ať to všechno zvládneme. A můžu psát o štěněcích vylomeninách.
