Léto pomalu končí a já přemýšlím jaké bylo. Připomnělo, motýlí dotek. Teplý paprsek slunce, se nás letmo dotkl. Já jsem svoje léto zachytila na fotografiích. Letní reportáž plná zvířátek.
Každý fotograf má vyhraněné věci, které rád fotí, dává jim přednost. Měla jsem pocit, že já fotím všechno, ale když se dívám na fotografie, které jsem vybrala pro tento blog. Mám jasno, že nacházím svůj styl.
Miluji rodné Valašsko, pohled na vzdálený Radhošť.
Sklizeň zelené píce na senáž, není vůbec v naších kopcích jednoduchá. Ani se tu nedá nic moc jiného pěstovat. Stařičká Tatra, kterou kočíruje můj muž, vypadá vedle moderních strojů jako z Muzea. Ale nenechte se mýlit, strmé kopce zvládá i s nákladem.
I moderní traktory mají co dělat. V tomto kopcovitém terénu.
Pohlazení po duši. V našem uspěchaném životě.
Čas oddechu.
Janův hrad, kouzelné místo, kde se zastavil čas.
Netřeba představovat.
A zase kousek přírody. Tak vznešené, krásné bytosti.
I když jsou velmi plaché, podařilo se jednu přesvědčit, aby mi byla chvíli modelkou.
A drobotina bez které by nebyl život, na této planetě možný. Kolik z nás si to uvědomuje?
Hlavně pro naše děti. Které nám důvěřují, bychom měli, přírodu chránit.
Tito mladí lidé mají můj obdiv. Jejich zapálení pro věc je nakažlivé.
A opět práce. Sláma má v dnešní době cenu zlata. Kdo by to řekl. Naši předci by se hodně divili, vidět tu techniku.
Ale dá se i takto. Seno pro koníčky. Nebo jak si slečna Magistra mákla. Poprala se s tím, statečně.
Když se doplní vitamíny z vlastní sklizně, jde všechno líp.
Tady si ještě počkáme na vytoužený produkt.
Snad jsme ji nevyrušili od oběda. Zdá se, že ne.
Příští rok už tuto drobotinu ani nepoznám. Jsou, tak kouzelní. Musela jsem vám je ukázat.
Někdo mi pózoval velmi rád. No vlastně je to i moje oblíbená činnost, ale já raději na měkkém gauči.
Pan pelikán mě předvedl svůj dokonalý zobák. Držela jsem si odstup, nerada bych měla otisk jeho zobáku na zadku.
Moje první foto měsíce, byl to boj. Ale mám ho kluka šišatého.
Po magické noci procházka s kamarádkou.
Zatím co mi doma, někdo kradl snídani.
A když máte príma sestry, které nezkazí žádnou legraci. Tak se na léto nedá vzpomínat jinak, než s úsměvem.
Podzim je tady a my budeme mít díky létu i spoustu vitamínů na zimu.
Loučím se s nádechem podzimu na Valašsku.
