I takové dny jsou, zpívá Michal David a já dodávám, že někdy i víkendy. Můžete mít plány všelijaké. Záhony, keře, kompostér mohou křičet o vyčištění, ulehčení, odebrání, shrabání, zasetí. Klidně Vám může přát počasí jako nikdy. Ale když se nedaří, tak se nedaří.
Manžela mi bacil bacil a paní bacilová si smlsla na mé osobě (nebo obráceně?). Tak se zpomaleně plouháme, manžel polyká medikamenty, já raději ne, neboť kojím. Střídáme se v přípravě jídla, úklidu i péči o našeho sedmiměsíčňana. Ten si k tomu nachystal veledůležitý program. Musí přeci trénovat plazení, lezení a posazování. Jo a začal grrrrrrrrrrglat. Čili krrrrrrrálovské reggae v přímém přenosu. To samo o sobě by vydalo na román.
Jenže prckovo bříško si usmyslelo, že ho potrápí. Divné chutě, hmoty, navíc ta zvláštní věc, kterou maminka tak šmrdlá kolem pusinky a dělá u toho legrační gesta. Což o to, on klidně zopakuje ááá…. am. Ale pusinka na konci sklapne a zoubky se pro jistotu semknou, zatímco máchající ručička spolehlivě vyrazí mamce obsah ze lžičky, pokud nedá pozor. K čemu novoty, když od mamky chutná nejvíc. Jenže to málo, co přeci jen pronikne zoubkovou hradbou se ve střívkách štosuje. Tedy ono by se neštosovalo, kdyby to mrňous zkoušel zapít. Jenže pítko ani malinko nepřipomíná maminku, tekutina z něj kapající je na hony vzdálená tomu lahodnému od maminky a vůbec… tuhle hru už nebrat.
A tak po několikadenních pokusech o vytlačení na troud suché šíšy maminka zagooglovala a nakoupila vše švestkové, co se v tomto ročním období dá sehnat (vyjma destilátů, samozřejmě). S velkou slávou do kloučka pár mililitrů vpravit. Čímkoliv - lžičkou, pítkem , dávkovačem na Panadolový sirup. A čekat a čekat a u toho přihlížet kloučkovu trápení a rozmrzení…
Inu, nebudu vás napínat, zadařilo se. Synek to oslavil pořádným nášupem od mamky, vyčerpané tělíčko spinká a rodiče se doteď zotavují.
A bacil? Ten si zvesela bují, ale ono si s ním sluníčko poradí!
