Trochu jiné vyznání

Myslela jsem, že je čímsi plně zaujat, a tak jsem v tichosti usedla na židli ke své kávě a rozepsanému emailu. Zabraná do práce jsem si nevšimla, že ho mám přímo u sebe.  Až jsem se lekla jeho, rýmou přerývaného, dechu.

Snažila jsem se dělat, jako že nic a snažila se rychle dopsat a odeslat email a dopít si rychle vychládající kávu. V tom jsem ucítila, jak našel maličkou díru v mých legínách.

Než jsem stihla jakkoliv zareagovat, vzal jí do kleštiček svých prstů a prudce silou škubnul.

Hlavou mi prolétla hromada emocí a myšlenek co jako mám dělat (včetně té, že asi nemám co na sebe, protože me ostatní domácí oblečení mokne venku na šňůře).

Právě, když mi došlo, že by mu to nemělo projít beztrestně, přiložil na odhalenou kůži v trhlině  své rty a hlasem rozněžnělým láskou řekl, či spíše vzdechl „máma“

Leginy už jsou v popelnici, ale  tu pusinku cítím a hlásek mám uložený v srdci i paměti.