Horší, než rasistický článek ke tragédii v Bohumíně je, že s ním někteří Češi souzní

Za nepředstavitelných muk zemřelo 11 lidí. 6 z nich se udusilo a uhořelo, 5 ze zoufalství skočilo 33m. Vážně si někdo myslí, že kdyby to byli Romové (a oni nebyli), nebylo jich taková škoda či jejich utrpení bylo menší?

Místostarosta Bohumína sice již v neděli prohlásil, že nejde o členy žádného etnika, to však nezabránilo autorovi rasistického článku (nehodlám ho sdílet, a tak mu zvyšovat čtenost či popularizovat jeho osobu a periodikum, ve kterém vyšel), aby nedal průchod jeho frustracím.

Naprosto souhlasím s tím, že se dostal do hledáčku příslušných orgánů činných v trestním řízení a těší mne, že článek stáhl. Zda tak učinil kvůli stíhání anebo protože se mezitím na obrazovkách objevil pachatel tohoto hrůzného činu, zjevný ne-Rom, to už se nikdy nedovíme.

Co mne znepokojuje více než autor tohoto článku, jsou ti, kteří si ho přečetli a souzněli a sympatizovali jak s obsahem článku, tak s názory jeho autora. Děsí, pohoršuje, uráží, znechucuje mne takové rasistické smýšlení a oškliví se mi představa, že takto smýšlející lidi potkávám, že je třeba i osobně znám.

Co si myslím já?

• Že v umírání (zvláště pak děsivém a nevyhnutelném) jsme si rovni ať Gadžo, nebo Cikán.
• Že škoda je každého života, i toho nenarozeného (jedna z obětí byla těhotná) bez ohledu na barvu kůže.
• Že si nikdo nezaslouží umírat v takových mukách a bolestech, dospělí pak navíc s pocitem bezmoci, že nejsou schopni pomoci svým dětem a blízkým.
• Že v jakémkoliv společenství najdete lidi hodné i zlé, vyrovnané a frustrované, chytré a hloupé, obětavé a sobecké….
• Že normální je se při oslavách potkávat a že zkrátka každý nemá zahrádku či jiný venkovní prostor, kde slavit a radovat se
• Že žádný počet lidí na oslavě není charakteristický pro žádné etnikum (není to tak dávno, co jsme slavili narozeniny synovce a kvůli dešti se přesunuli s jednou částí mé rodiny ze zahrady do bytu. Bylo nás tam 15)
• A že takové prohlášení (klidně stručnější a jasnější) měl vydat některý z vyšších představitelů a nemusela to dělat Stárková