Nepohádka

Na začátku byl Muž. Muž s Myšlenkou. Muž s Obavou. Ten Muž měl Charisma a Cíl.  Rozhodl se tuto svou Obavu šířit. Chtěl, aby o ní všichni věděli.  Aby se spojili a společně Problém vyřešili. Ten Muž to neměl jednoduché.

Vláda a Politici jeho Obavu nesdíleli, nic neřešili. Lidé v jeho Zemi se chovali, jako by se nic nedělo. Jako by Problém neexistoval. Jako by jeho  volání o Myšlence a Cíli neslyšeli. K Muži se přidávali další Lidé a společně přidávali na intenzitě a hlasitosti šíření jejich Myšlenky. Považovali to za důležité. Současně se zhoršovala i situace v bezprostředním okolí Země. Lidí, kteří začali sdílet Jeho Cíl, postupně přibývalo. Muži rostl Jeho Dav Příznivců.

Vláda dále dělala mrtvého brouka. Alespoň Lidem to tak připadalo a Muž a jeho Dav Příznivců je v tom utvrzovali. Muž  ztratil trpělivost a začal používat Zkratky. Byl  unaven ustavičným vysvětlováním. Zalíbilo se mu, že mu stále větší Dav Příznivců poplácává po zádech. Byl obdivován.  Z Muže se stal Vůdce. Jeho Sebevědomí sílilo, ochutnal Moc. Jeho Ego rostlo, už si nemusel hlídat emoce. Použil Populismus, Aroganci, Pýchu, Agresi a Extrémismus.

Na to slyšel Dav Příznivců zvláště. Vždyť doposud neměli kde a jak dát průchod  svým Obavám. Najednou měli Vůdce, kterému Vláda a další Lid naslouchali. Vůdce se radoval, neboť Dav Příznivců se zvětšoval a s ním Jeho Hlasitost, Síla, Moc. Dav se občas choval jako Lůza, ale Jemu to nevadilo. Naopak. Všichni už slyšeli o Jeho Myšlence. Téměř všichni sledovali jeho Cíl. Moc jej zaslepila. Zapomněl, že původně přeci bojoval za Svobodu všech bez rozdílu. Zapomněl, že nejlépe se vychovává příkladem.

Vláda se vzchopila a začala fungovat. Vydávala rozhodnutí, dbala na jejich provádění, trestala provinění. Ale bylo pozdě. Vůdci zachutnala Moc. Chtěl Poslušnost Davu a Poslaneckou Imunitu. A tak začal konat. Z Davu Příznivců se s jeho tichým souhlasem vyčlenili ti nejextrémističtější. Ještě mohl zasáhnout a připomenout jim nutnost uchovat si čistý morální štít, chovat se jako Lidé. Kvůli jejich společné Myšlence, jejich Cíli. Nechtěl.

Mezi Lidmi se našlo několik, kteří odmítali se zařadit. Snažili se komunikovat, vysvětlovat, varovali před rozdělením společnosti. Neobdivovali jej. Nelíbili se mu. Lůza řinčela zbraněmi, žádala krev.

A tak vymyslel SYMBOLY. Zelený Půlměsíc pro Neobčany a Smrtihlava pro svůj Dav Příznivců. Dál nemusel nic činit. Lůza pracovala za něj. Vláda se upozadila, Politici se stali loutkami, Lidé se báli.

Stát se Neobčanem bylo jednoduché. Stačilo nekřičet s Davem, stát na špatném místě ve špatnou chvíli, mít za souseda aktivního Příznivce.

Myšlenka, vlastně Cíl, ustoupili do pozadí. Problém nebylo třeba řešit. Nezbyly Hodnoty, které by bylo třeba chránit. Národ se rozpadl na Příznivce a Neobčany. Panovaly Teror, Strach, Nesvoboda. Do takové Země nikdo nechtěl. Problém Vůdce byl vyřešen. Díky Poslanecké Imunitě byl nepostižitelný. Díky jeho imunitě byl nepostižitelný i Dav Příznivců….

Řady Neobčanů se zvětšovaly. Neobčané neměli práva, měli jen povinnosti. A to přesto, že jejich Myšlenky,  Obavy a Cíl byly podobné těm, které na začátku šířil Vůdce.  Jen se odmítali stát se částí Davu Příznivců a odmítali praktiky Lůzy. Nezasluhovali si být Neobčany. A tak se shromáždili, zorganizovali a postupně převzali moc. Nepotřebovali k tomu ani Agresivitu, ani Extrémismus.  Zjistili, že se lze domluvit s ostatními Lidmi, Vládou. Postupně obnovili Sebeúctu Jedince i Národní Hrdost. Všem připomněli jejich Národní Hodnoty, Historii, Tradice.

A co se stalo s Vůdcem, jeho Myšlenkou, Obavou, s Davem Příznivců a Lůzou? Byli připraveni stát se Neobčany a na osud, který jim sami připravili? Došlo jim, že sebevětší správnost Myšlenky a velkolepost Cíle nikoho neopravňuje k tomu, aby druhého člověka zbavoval jeho Svobod, jeho Práv? Že Cíl zaměnili za pozlátko Moci? Že násilí, byť jen verbální, plodí jen násilí? Že násilí Davu nelze kontrolovat? Že Charisma je Zbraň, která musí být používána s Rozumem a Citem?

Je vůbec člověk připraven se z podobných nepohádek poučit?

...

https://www.youtube.com/watch?v=CJ81xkUnfUY

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Dáša Stárková | úterý 7.7.2015 8:48 | karma článku: 8,70 | přečteno: 582x