Pro někoho normální dovolená, pro nás obyčejné lidi, zážitek na celý život. To je pro mne několik dnů po návratu z Nepálu, trek okolo Manáslu.
28. Pokhara; 765mnm; 16.listopadu 2016; T+19; den 17.
Krásná, klidná noc v peřinách. V noci jsem odeslal několik mailů a dokonce mluvil s Jendou (synem) přes aplikaci Whats Up. Odpovědi přicházejí během noci (časový posun je 4:45hod.). Ráno jsem si nenechal ujít východ Slunce. Vyšel jsem na střechu hotelu (plochou střechu tu má skoro každý dům) a sledoval začátek nového dne. Slunce nádherně osvětlovalo hory, které obklopují Pokharu. Sluneční paprsky začaly osvětlovat vrcholky masivu Annapuren a během několika minut byl osvícen celý masiv nejdříve slabou červenou a pak už žlutou září. Po chvíli vychází na opačné straně rudý kotouč Slunce. Mezi domy poletuje dravec hledající potravu a dokresluje tak krásné ráno svojí elegancí.
Když jsem si užil začátek dne, vracím se zpět na pokoj a zalézám zpět do peřin. Vždyť dnes nemusím vstávat, balit a šlapat dál. Dnes mám volno. Budu si užívat klidu a pohody. Šárka vstala poprvé dříve než já a donesla mi čaj až do postele a tak tu teď v klidu ležím, hovím si a dopisuji deník.
Na snídani do města odcházíme až v 9:30. Postupně procházíme velkou část ulice, která je z obou stran obklopena hotely a obchůdky. Hledáme totiž pekařství. To nacházíme až po hodině hledání. Nakoupili jsme si dobroty a vydali se k jezeru. Tady jsme si sedli na trávník a snídáme. Po snídani jsme se rozhodli prozkoumat okolí jezera. Jdeme směrem k přístavišti a pak už se vracíme opačným směrem k hotelu. Cestou nakupujeme dárky pro své nejbližší. V uličce před hotelem mají holičství dva šikovní Indové. Než jsem se nadál, tak jsem seděl na křesle (Šárka domluvila cenu) a jeden z holičů mi mydlí tváře. Na začátku byla ve mně „malá dušička“, pak už jsem si to užíval. Neskončilo to jen hladkou tváří, ale i zastřižením vlasů, obočí atd. Bylo to velmi příjemné.
Po krátkém pobytu na hotelovém pokoji, se opět vydáváme do víru uliček a obchůdků. S vidinou nákupu dárků jsme „prolézali“ malé obchůdky. Při vybírání dárků a následném placení, se vyznamenávala Šárka, která dokázala každou cenu výrazně usmlouvat směrem dolů. Po nákupních orgiích, následovala klidnější část dne, kdy jsme prošli několik zanedbaných parků a nakonec zasedli k pozdnímu obědu v restauraci na břehu jezera. Tam jsme vydrželi až do 16. hodiny a pak se odebrali zpět na pokoj. Okolo 17:30 začalo zapadat Slunce a tak jsem opět vyšel několik pater schodů a na střeše hotelu opět několik minut fotil.
Večer jsme šli společně na večeři. Opět jsme si dali steak. Teď je 22hodin a my se chystáme do postele. Ráno opět brzo vstáváme a odjíždíme linkovým autobusem směr Kathmandů. Už v 7:00 musíme být na autobusovém nádraží. Tak šup do postele a spát, zítra nás čeká náročný den na nepálských silnicích.
