pěkné,díky

Obecná vzdělanost, kritické myšlení, schopnost vidět souvislosti,...bohužel obvykle nejsou výsledkem působení školské soustavy.Snad se i tohle změní...

Už už jsem chtěl vypnout počítač,

když jsem zahlédl tenhle blog. Po několika řádcích mi spodní čelist cinkla o klávesnici. Něco tak kvalitního už jsem dlouho na webu nečetl. Potěšila jste mne vytříbenou formou i skvělým obsahem

Rozhodující je rodina

I když to v článku není výslovně napsáno, jednoznčně z něj vyplývá, že k takové všeobecné vzdělanosti člověka nedovede škola, ale rodina. I já jsem zjistila, že pohádky, co nám máma vyprávěla, byla dětem přizpůsobená řecká mytologie (na základě školní výuky bych se k jejímu přečtení určitě nedostala), do opery mě vodila babička, o politiku jsem se začala zajímat díky tátovi.... Myslím, že v současné době, kdy rodiče mají na děi stále míň času, je to výzva hlavně pro babičky a dědy, aby se snažili dovést děti ke všeobecné vzdělanosti.

No jo, ale tenhle národ nechápe

proč by měl mít doktor víc než pekař a vzdělání ho dráždí a vzdělané fakticky nenávidí, a vědom si své nevzdělanosti volá trvale po rovnostářství. To je pak pro děti málo motivující....

Nejprve jsem chtěl rýpavě napsat,

že to máte zase moc dlouhé. Ale je to napsáno tak čtivě, že jsem musel dát karmu. A to i přesto, že bych si s Vámi dovolil polemizovat. Hodnotíte totiž vzdělávání jednotlivce bez přihlédnutí k jeho dispozicím a opomíjíte jeho limity pro "vstřebání" objemu vědomostí, pochopení souvislostí mezi nimi a jejich následnou aplikaci v praxi. Navíc Vám na základě osobních zkušeností můžu potvrdit, že všeobecné vědomosti, kterých jsem svého času nabyl, a které jsem nevyužíval a tím je "neoprašoval", jsem zapomněl. Takže Vámi uváděný přínos všeobecných znalostí "Za prvé" je sice naprosto nezpochybnitelný, ale byť bych s Vámi rád hovořil o Kafkovi, jmenoval svá oblíbená díla Mozarta, nebo podroboval kritice myšlenky Marxe, mé v současnosti využitelné vědomosti mi to neumožňují i přesto, že jsem v minulosti v těchto oblastech tak "sterilní" nebyl. A našlo by se jistě nemálo témat, v nichž by zase byl nulový přínos do diskuse ze strany Vaší.

Re: Nejprve jsem chtěl rýpavě napsat,

Je otázkou, zda jsem tytto zapomenuté vědomosti nevstřebával mnohdy násilnou formou do své hlavy zbytečně, a zda neměla být ta energie investována do studia či poznávání něčeho, co by mne provázelo celým mým životem. Mé mezery ve vědomostech v zásadní míře nelimitují můj pohled na fungování společnosti. Zato všeobecné znalosti nejsou zárukou toho, že se bude jejich nositel schopen správně rozhodnout. Tím mnohem důležitějším faktorem je podle mne intelekt daného jednotlivce, který i s elementárními znalostmi zabrání člověku např. slepě věřit v přílet slíbeného pečeného holuba. No, ale třeba jsem jen nedovzdělaný polointeligent, který ze svého omezeného pohledu hodnotí názor inteligentního mladého člověka. Možné je vše  ...sakra, mám to nějaké dlouhé...

pc a vzdělání

Souhlasím s článkem ... ještě by to chtělo článek o tom, jak se vzdělání a schopnost myslet v souvislostech ztrácí úměrně používání výpočetní techniky. Psát moc neumím, u mě by to na článek nevydalo :-)

Jako projektant o tom něco trochu tuším ... výpočetní technika svádí hodně k šablonovitosti a mechanické práci, odpadá nemálo obtíží, které tu byly před počítači a které vytvářeli lidi schopné reagovat pružně a s dobrým odhadem.

Je to na každém, pro co se rozhodne

Záleží na každém člověku.

Pekny clanek k zamysleni.

Mate pravdu v tom, ze clovek potrebuje obecne znalosti, aby byl schopen premyslet v souvislostech, ale na druhou stranu prilis obecnych znalosti je take na obtiz. Je pomerne narocne je pojmout a vetsinou pak uz nezbyva cas ani sila na specializaci. Clovek pak vyleze ze skoly a vi od vseho neco, ale nic neumi opravdu dobre. Vzdy si vzpomenu na oblibeneny film Marecku, podejte mi pero, kde rika profesor Hrbolek: "I skladnik si muze precist Vergilia v originale". Muze si ho precist, ale v praci mu to nepomuze.

V mem pripade - ja jsem vylezl z gymnazia a neumel vubec nic. Kdybych nepokracoval na dalsich skolach a nespecializoval se, neobstal bych. Kdyz se ohlednu, povazuju posledni 4 roky na gymnaziu za naprostou ztratu casu. V praxi jsem z toho nepouzil vubec nic a uz ani nepouziju, protoze jsem to uz vsechno zapomnel. Kdyby tam byla moznost vybral si predmety - nektere povinne, vetsina volitelnych - bylo by to mnohem lepsi.

Moc pěkné díky:-)

Bohužel si myslím, že v našich školách převažuje kvantita nad kvalitou co se předávání informací týče. Také používání samostatného uvažování a praktická práce s informacemi jsou podružné. Takže celkově je nutné samostudium, protože žádná škola nikoho na praktický život nepřipraví.  

Re: Moc pěkné díky:-)

Naprosto souhlasím. Pak se stane, že děti si neupevní základní učivo a neumí zlomky, procenta, rovnice, trojčlenku. Škola by měla dát pevné základy, na kterých si pak už každý může stavět. Takto se zdá, že se staví bez základů. A místo vědomostí se zkouší paměť. Rychle kvantum naučit, rychle zase vypustit. Což je přirozený obranný mechanismus.

mam trochu jiný názor, ale rád se nechám poučit

Podle mě je problém, že studenti mají mít mnohem víc těch neužitečných vědomostí, než těch užitečných. A na to si stěžují. Že by je nějaká autorita vyslyšela, se podle mě s vyjímkou některých osvícených rodičů nestává.

A za druhé: Studenti by se měli hlavně naučit s informacemi pracovat, ne je jen znát nazpamět. Tomu by mělo být věnováno mnohem víc času, na úkor učení se látky bez pochopení, protože v současném systému stejně většinu naučeného zase zapomenou.

Vědomosti jako ochrana před totalitou? Tento účel plní trochu sociologie a trochu dějepis. Např. s fyzikou to nemá ale nic společného, myslím.

Můžu se ještě zeptat jestli studujete?

A mohla byste nějak rozvést tohle: "Z biologie a fyziky budete poučeni o udržitelnosti systémů." (jakých systémů?) a poslední větu? Nějak jsem to nepochopil. Děkuju za odpověd