Kdo se těší do školy?

...ten ať zvedne ruku... Hodilo by se dodat. Na dlouhou dobu je dnes poslední milé pondělí. Pro mnohé. Zítra začne školní rok a klasicky studentské odpočítávání do dalších prázdnin. Hledala jsem, jestli se někdo za škamny těší.

Učitelé?

Znáte ten vtípek: Vstávej, Pepíku, musíš do školy. Mně se nechce, mami! Ale musíš, jsi učitel… Po sedmi týdnech volna se dá mluvit o načerpání sil a energie. Asi i proto je učitel povolán do školních tříd už týden před začátkem školního roku. Jasně, oficiálně je to kvůli přípravám, ale popravdě i učitel je jen člověk a musí se rozkoukat a najet na staronový režim. Není od věci mít trochu náskok a v přípravném termínu se nachystat na zdivočilý návrat žáčků, na které už se po rekonvalescenci celkem těší. Brzy to však mnohé zase přejde, protože děti se vrací rozdivočené a je neuvěřitelné, co všechno dokázaly během prázdnin zapomenout (všechno).

Žáci a studenti..?

Počkám, až se dosmějeme. Na první pohled to zní vážně k popukání, ale kdysi dávno se většinou děti trochu do školy těšily. Řekla bych do první třídy všichni. Pak jim brzy došlo, že jim školou začaly povinnosti a hodně z nich rychle těšení přešlo. A dneska? Děti jsou tak nějak víc vepředu, už vědí, co je čeká, už tuší, že to nebude jen zábava. Ale výhodu mají ty děti, které chodí na přípravku, která je zaujme. Moje dcerka je od zítřka čerstvý předškolák a do školy se zatím ještě těší. Přestože jí to starší bratr pravidelně rozmlouvá, ona v sobě má ještě naději, že to bude bájo. 

Rodiče..?

Dalo by se říct, že i někteří rodičové patří do malého oddělení těch, kdo se těší na školní rok. Především ti, kteří s dětmi strávili většinu dvouměsíčního volna: rodičovská, volnonožství, neplacené volno... Ostatním přestane starost ohledně zajišťování péče o děti. Prarodiče jsou v dnešní době často vytížení, takže těžko děcka poslat na prázdniny dva měsíce k nim na venkov jako za doby Honzíkovy cesty. 

Nicméně na druhou stranu už to začne i rodičům. Děti by totiž měly chodit do školy upravené (je načase zase začít žehlit), je nutno je vystrkávat brzo z postelí, nutit je rychle snídat, psát úkoly, kontrolovat je. Takže: prudit. Rodičovi tím nastává také nový poprázdninový režim: měl by nasadit přísnější a nekompromisnější tvář. Přeci jen o prázdniny se leccos dá odpustit.

Tak je tu někdo, kdo se těší? 

Jasně, přece milovníci papírnictví! Vždycky mě bavilo trávit čas v papírnictví, plout ve všech těch barvách a tvarech tohoto kouzelného světa. A vím, že to není jen moje neobvyklé podivínství. Když to není ve shonu a stresu, je papírnictví krásný relax. Já sem (tam) popravdě nechodím jen v předškolní dny. Ráda tu vybírám dárky a vybavení během celého roku. Jako drobnosti na návštěvy se mi osvědčilo místo bonbonů předat razítka, pastelky, omalovánky a jiné papírenské radosti.

Ale nebudu tvrdit, že nakupuju jenom pro ostatní. Že sama nemám doma spoustu bloků a lepících papírků a zvýrazňovačů a propisek.Mám, to si pište! Stejně jako to, že si jeden z těch bloků a pár tužek vezmu v září na vzdělávací kurz, kam jsem se zapsala.

ŠKOLEní ZDAR!