Taková směska (s)myšlenek

Dnes jsem se zase po dlouhé době dostal k blogům i diskuzím pod nimi. A nestačím se divit. Ovšem v dobrém!

Je zde totiž čím dál víc (alespoň pro mne) zajímavých blogů bez ohledu na to, zda s nimi souzním či nikoli. A přesně vím, kdo v tomto se mnou určitě souhlasit nebude, protože to nesouzní s jeho viděním světa. Což ovšem není můj problém.

Nyní prosím všechny blogery, které zde nezmíním, o shovívavost. Nemám teď zase tolik času, abych četl zcela všechny blogy, takže zmíním jenom ty, které mne dnes opravdu zaujaly už nadpisem a případně i začátkem perexu. Pokud jste alespoň jedno z toho neměli napsané tak, aby to čtenáře zaujalo, tak je to dle mého názoru jenom Vaše chyba. To by měl být základ - zaujmout na první pohled. I když je mi to u mých blogů některými kolegy blogery i diskutéry vyčítáno. Tak snad zde píšeme proto, aby si to i někdo přečetl, ne? Ať už souhlasí anebo ne. Pokud nechceme, aby to lidé četli, stačí si to doma vytisknout a strčit do šuplete anebo ještě lépe hodit do krbu... a ne, nestojím v diskuzi o rady, ať mé články házím do krbu já. Pokud se vám nelíbí, nečtěte je, můj styl psaní i většinu mých názorů už stejně dávno znáte. Také nechodím prudit pod blogy, kde již předem vím, že jsme názorově každý zcela někde jinde.

Mám zde pouze dva autory, které čtu opravdu jen čistě podle jména a to je Dana Tenzler, která mi vždy ukáže něco nového z vědy a Honzu Pražáka, který mi mnohdy tak nějak lidsky umí i zaslzit oči, ale vždy velice mile. U těchto dvou lidiček se i přes nedostatek času snažím jejich články přečíst a alespoň minimem zareagovat v diskuzi i přesto, že třeba zrovna lítám jak hadr na holi.

V oblíbených vás mám samozřejmě víc, ale prostě to ne vždy stíhám číst a přiznám se, také ne vždy mne to téma zaujme.

Takže pojďme podle času od včerejšího pozdního večera (hlouběji jsem se zatím nedostal a asi zase bohužel anebo bohudík chvíli nedostanu). Hlavně aby nás zase nezavřeli, to byste mne zde opět měli obden a to nechcete ani vy a ani já...

Velice se mi líbil článek pana Jana Koláře s názvem "Od prosince dovoleno jíst pouze s certifikátem beznadváhy". Podle mého názoru autor zcela přesně vystihl hlavní problém téhle hysterie. Jo (zprofanované slovo ANO už nepoužívám), bohužel právě lidé s nadváhou, ale nejen ti, jsou jedni z nejrizikovějších. Nechápu, proč s tím sami něco nedělají? Vím, není to jednoduché. Tak snad alespoň pravidelně baští vitamín D, který by jim také mohl preventivně pomoci se zlepšením jejich imunity... což také nikdo z vládních představitelů tuším nezmínil nikdy. Ale třeba se pletu, křivdím jim a jen jsem to v té záplavě tiskovek nepostřehl.
Mimochodem, u nás v divadle covid zcela nejhůře odnesl obézní kolega, který nosil respirátor snad i do postele. Obezita a oslabování vlastního imunitního systému je dle mne téměř smrtící kombinace nejen kvůli covidu. Pravdou je, že on od té doby výrazně zhubl, ovšem náhubek dál nosí poctivě. Ale aspoň něco...
Covid-19 je zcela nová nemoc, která naši civilizaci nyní decimuje. Ale decimuje ji hlavně proto, že je to pro naše imunitní systémy nemoc zcela nová, podobně jako relativně banální evropské nemoci decimovaly Indiány po příchodu kolonistů. Časem si to sedne. Bez ohledu na nějaká politická pseudoopatření, která na to stejně nemají žádný vliv. Díky Ivaně Lance za náhled z Georgie, který to názorně ukazuje.
Za ty dva roky je vidět, že bylo celkem jedno, jaká opatření který stát dělal. Od úplné svobody k úplném lockdownu - výsledek je pořád všude přibližně stejný...
Akorát tam, kde zvolili cestu lockdownu, jsou k tomu, jako jakýsi nechtěný bonus, i ekonomicky mnohem hůř, než být mohli.

Moc se mi také například líbil názor Edny Nové s názvem "Svatá válka covidová", který se snažil tu názorovou "válku" nějakým způsobem uklidnit i když je asi spíše z opačného názorového břehu, než jsem já. Plně to respektuji! A cením si toho.

Výborný byl i fiktivní projev premiéra od Michala Seidla. Nejvíc mne ovšem dostal článek Jirky Vaňourka "Agresivní a omezená menšina", kam jsem mu prostě musel napsat tohle:

Je to vidět čím dál víc u mnoha témat a platí to obvykle pro obě strany sporu, společnost se na internetu bohužel silně polarizuje. Jsem přesvědčen, že lví podíl na té polarizaci mají politici i novináři. V reálném světě to naštěstí není tak hrozné, alespoň mezi lidmi, kde se pohybuji já. Můžeme spolu nesouhlasit, můžeme předložit vlastní argumenty, ale respektujeme názor protistrany a nesnažíme se ho vulgaritami a agresivitou zašlapat do země.

Podle mého názoru to není o ničem jiném, než o respektu k tomu, že má někdo i jiný názor, než já. Můžeme spolu argumentačně polemizovat, ale pokud dojde na osobní invektivy anebo na podpásové překrucovaní napsaného či vytrhování z celého kontextu s vlastním dehonestujícím komentářem, pokud možno navíc podpořeném mazáním komentářů, znemožňujícím se adekvátně bránit, tak to myslím nejvíc značí o každém z nás, kdo by tohle dělal. Přeberte si to jak chcete. Mně je to fuk, já si žiju hlavně ten můj krásnej reálnej život a pořád i díky optimismu a pozitivní mysli jsem zdravý jak rybička.

Nezmínil jsem zde nikoho s kým nesouhlasím a mnoho z těch, s kým souhlasím. Těm, s kterými souhlasím a nezmínil jsem je, se omlouvám a mí tradiční odpůrci ať si trhnou nohou. Stejně jich zde bude plná diskuze...