Asi jste si někteří všimli (a píšete mi o tom), že jsem od prosince minulého roku nepublikoval ani jeden článek. Není to proto, že by mne redakce zatnula, jako se to stalo některým mým jiným kolegům a hlavně kolegyním.
Bylo a je to proto, že jsem se před loňskými Vánoci rozešel s mojí milovanou partnerkou, a podobně, jako jsem na několik let přerušil psaní blogu po rozchodu s její, také milovanou, předchůdkyní, i nyní jsem prostě ztratil chuť psát. Mnohé to zde jistě potěšilo a možná i nyní těší, ale věřím, že mne snad i někdo četl rád...
A opravdu to není proto, že by nyní nebylo co kritizovat. Tahle vláda je podle mého názoru mnohem lepší, než ta Babišova, ale zcela ideální to také není. A asi logicky ani být nemůže. Nikdo se nemůže zavděčit všem. Ale velice například oceňuji, jak naše vláda podporuje napadenou Ukrajinu!
Za toho téměř půl roku se v mém životě událo mnoho velice zajímavých událostí, které byste asi nikdo nechtěl zažít, včetně zlomeného nosu a podočnice, protože jsem se zastal dámy před jedním arogantním sprosťákem, poprvé v životě jsem také byl kvůli jednomu nedorozumění (kamarádka skoro 400km vzdálená byla ten den přetažená a zcela bezdůvodně usoudila, že chci ukončit život, zavolala na mne do hospody policajty a ti záchranku) i na záchytce a nejenže jsem tam dle jejich slov byl historicky nejstřízlivější, ale byl jsem tam evidentně i první, kdo tam pak ráno platil okamžitě a kartou. Takový hotel jsem teda fakt za takové prachy ještě nezažil... a podobných zážitků bylo víc, není nad to si ten život užívat plnými doušky!
Prostě, nebyl jsem na tom psychicky nejlépe a dělal jsem různé blbosti. Doslova...
S bývalkou jsme se časem udobřili, stali se z nás nejlepší přátelé, já se mezitím dal dohromady s jinou dámou, což bohužel nakonec úplně nevyšlo dle mých představ, takže jsem usoudil, že mi bude nejlépe samotnému bez nějakého vážnějšího vztahu. O ty krátkodobé také nikdy nouze nebyla a nepředpokládám, že by to v budoucnu bylo jinak.
Navíc jsem nyní dostal lukrativní nabídku z jednoho velice prestižního pražského divadla na kterou jsem kývl, takže od srpna ze mne bude dokonce poloviční pražák (nic ve zlém Honzo Pražáku).
Tudíž budu mít těch možností mnohem víc, nejen pracovních, ale i co se týče bab. Jeden podkrovní byt v Praze Libni, barák se zahradou a zahradním krbem v Jablonci, začínám se na to docela těšit! Ten život si užiju do posledního okamžiku!
Mimochodem, takhle jsem vypadal před cca deseti lety. Ale prý zraju jako víno... co myslíte dámy?
Jenom doufám, že se ze mne nakonec tím zráním nestane zkvašený kyselý vinný ocet. Holt musím spoléhat na to, že z Chardonnay obvykle ocet nedělají...
