Covid a svoboda slova

Poslední dobou mám čím dál silnější pocit, že jsou tendence od některých lidí omezit svobodu projevu pro jakési vyšší cíle. Jako bychom něco takového již v minulosti několikrát neměli a vždy to nedopadlo nejlépe.

Snažím se respektovat i jiný pohled na věc, například u mého kolegy, který věří na chemtrails a čipy Billa Gatese v testovacích tyčinkách a vakcínách. Nesouhlasím s ním, ale respektuji to, že tomu věří. Svůj názor jsem mu na to vše sdělil jednou, když měl nutkání mne přesvědčovat ať si nenechám tu vakcínu píchnout, ale nemám potřebu ho přesvědčovat o tom, že tu pravdu mám já. Stejně by to bylo zbytečné. Prostě se o tom s ním odmítám bavit. Sice ty jeho názory považuji za ne zrovna chytré, ale to on nejspíš ty mé taky. A kdo rozhodne na čí straně je ta opravdová a jediná pravda? A kolik takových pravd už bylo? Některé za zpochybňování té jediné pravdy kdysi i upalovali.

Sice mi zde někteří podsouvají to, že jsem antivaxer, ale já proti vakcínám obecně a ani proti této aktuální covidové nemám vůbec nic. Měl jsem opakovaně prakticky ověřeno, že na covid nějakou přirozenou  imunitu zcela jistě mám, takže jsem očkování mé osoby považoval za zcela zbytečné, ovšem vládní restrikce mne k němu i přesto dotlačily. OK, mohl jsem ty dvě dávky eráru ušetřit pro někoho potřebnějšího, jako je například moje matka, prababička mé tříleté vnučky, které od sebe dělí osmdesát let a obě jsou velice čilé. Nechal jsem se očkovat, protože nevěřím, že by mi ta vakcína nějak ublížila (ale nejspíš ani nepomohla), ovšem moji mamku jsem k té vakcinaci doslova přemluvil, protože u ní v jejím věku a i s vědomím, jaké měla v mládí před mým narozením problémy s průduškama a plícema (včetně klinické smrti na sále), ten zdravotní smysl i tohoto očkování vidím. Moje dcery i partnerka se také nechaly očkovat, ale pouze ze stejného důvodu jako já - aby měly klid od státních restrikcí. Jenom syn zatím odolává, ovšem ten jako jediný z naší blízké rodiny covid měl a má dost protilátek. To mi připomnělo, že mne zde někteří dokonce považují i za popírače covidu. Což mne ovšem vážně pobavilo. To jako fakt? Tím, že z toho nedělám středověkou morovou ránu jsem hned popírač covidu? Nedělám z toho náboženství. Stejně jako z roušek o kterých se i vládní představitelé několikrát vyjádřili v tom smyslu, že je to hlavně viditelný symbol.

Jo, jsem velký popírač nějakého většího vlivu nošení roušek veřejností na šíření toho viru. Podle mého názoru je tohle opatření naopak kontraproduktivní, protože jen málokdo s tou rouškou (nebo respirátorem, to je fuk) zachází tak jak by měl. Navíc, pokud je již dotyčný nakažen, tak si zpět vdechuje vlastní virovou nálož (což dokonce na ČT tvrdila nynější náměstkyně Ministra zdravotnictví, než dostala tu funkci) a zadělává si tím na horší průběh. Ovšem, co já osobně považuji za nejdůležitější, nošením náhubku si "lenivíme" náš imunitní systém, který potřebuje neustálé podněty, aby správně reagoval. A opět moje praktické zkušenosti i z mého okolí mne v tom jen utvrzují.
Roušky nebo respirátory by podle mého názoru měly být povinné ve zdravotnických a sociálních zařízeních, kde je vysoká pravděpodobnost velké koncentrace viru, oslabených a ohrožených lidí či kombinace obého. Jinde ne.

Já mám velice rád názorovou pluralitu, věcné diskuze a svoboda (nejenom) projevu je pro mne víc, než cokoli jiného i když to mnozí jiní asi vidí jinak. Ale i to se snažím respektovat. Můžeme spolu nesouhlasit, ale vždy prosím korektně. Bez podpásovek, překrucovaní napsaného anebo emotivních výlevů bez jakéhokoli argumentu. Což bohužel nechtějí někteří pochopit. Ale věnování jim zde dávat nebudu.

Zakončil bych to citátem, který Voltaire nejspíš nikdy neřekl (stejně jako Einstein neřekl to s tou blbostí), ale plně vystihuje můj postoj:

Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl.