Pozvánka do nově zrekonstruovaného Muzea Těšínska v Českém Těšíně

Pokud ještě stále váháte a máte to v plánu počítám, že vaše rozhodování se ubírá tím správným směrem.

Sám jsem nepatřil k prvním návštěvníkům Muzea Těšínska v Českém Těšíně na Hlavní třídě, které se letos po náročné rekonstrukci otevřelo široké veřejnosti, což jsem nedávno napravil a vydal se do útrob muzejní budovy nasát historickou atmosféru z expozice „Příběhu Těšínského Slezska“ a výstavy věnované krásnému výročí našeho města "100 let Českého Těšína“.

Bez mučení se přiznám, že cílem mého článku je, abych občany našeho města i ty z okolních měst nenásilnou formou navnadil k prohlídce vystavených muzejních unikátů, které zde mohou spatřit a zároveň jim vše tak nějak přiblížil objektivním pohledem návštěvníka.

Při vstupu do budovy muzea, ještě, než jsem stačil otevřít ústa k pozdravu na mne rychleji z poza recepčního pultu zareagovala sympatická paní recepční Petra Ševečková u které jsem si zakoupil vstupenku a obdržel informace, kde, kudy a kam.

Po projití turniketem se člověk octne na takové křižovatce zvažujíce, jakým směrem se vůbec vydat. Zde mi to usnadnila dobrá duše muzea vedoucí samotné historické budovy Mgr. Pavlína Badurová, jenž mne nasměrovala přímo do podzemí a pro jistotu mi do ruky vtiskla orientační plánek prohlídky, pokud bych se někde zapomněl. A když říkám do podzemí, tak to myslím skutečně vážně, protože tam jsem si po mnoha letech znovu připomenul, a hlavně nasál tu hornickou atmosféru, kterou jsem zažil jen z vyprávění starých havířů, kteří nás mladé hornické elévy krmili historkami z té doby, když jsme o svačině seděli na „felu“ (kus dřeva) ve svážné (také se říká úpadnice, což je prudce se svažující chodba v dole).

Dole v dole se nazývá hornická expozice, kde je možné spatřit i uhelný zával. Mne osobně zaujala překrásná sbírka hornických kahanů a svítidel. Součástí většiny expozic jsou doplňují efektní video projekce, že si člověk připadá, jako by byl všeho součástí.  Ve sklepě je kromě hornictví i mimořádně zajímavá geologická expozice – ukazuje, jak vlastně uhlí vznikalo, lidé se o tom dozvědí i za použití interaktivních prvků. Pokud je předtím pomyslně nesežere pravěký žralok, který se připluje z mořských hlubin až k nim. 

Výtahem jsem se z „dolu“ vyvezl do třetího patra (omylem jsem zmáčkl trojku), vystoupil do odpočinkové zóny a prohlédl si toalety. Ty jsou mimochodem na každém patře. Pověsti Těšínského Slezska, tak se nazývá výstava skoro pod střechou muzea. Určitě zaujme děti, ale i já jsem byl za ní rád, protože jsem se zde dozvěděl pověst o kněžně Sidónii Kateřině zvané „Černá kněžna“, kterou tady můžete vidět v životní velikosti.

Druhé patro to je doslova majstrštyk. Ten, kdo svůj okruh zájmů nenašel u předešlých expozic, tady ji určitě najde. Jablunkovský tunel, selská usedlost, od monarchie k republice, živnost a obchod, Masaryk a Těšínsko a mnoho dalších vystavených předmětů, medailí, mincí, kuriozit spojených z Těšínským Slezskem. Prakticky celé patro je věnováno starému dobrému Těšínsku za vlády těšínských knížat.

Tehdy mělo Těšínsko své vlastní zemské hranice, zemský sněm, zemský soud, zákony i zemské panovníky-knížata. Některá z nich na vás promluví dokonce dobovou řečí. Je to prostě úžasná výprava za poznáním těšínské minulosti a vskutku bych doporučoval, aby se následně návštěvníci z muzea vypravili na Hradní vrch s pozůstatky těšínského hradu a tzv. piastovskou věží.

 Raději přiložím několik fotografií pro celkovou představu. Čas zde plyne poměrně rychle a devadesát minut, které jsem si na výstavu vymínil bylo skutečně málo, ještě když v objektu expozic člověk narazí na samotného ředitele Muzea Těšínska Zbyška Ondřeku. To se potom debata protáhne o další zajímavé informace, co vlastně vše předcházelo, než v Českém Těšíně po dlouhých dvaceti letech byla zrekonstruována historická budova Muzea Těšínska.

Výstavu "100 let Českého Těšína“ jsem si ponechal na sám závěr. Nachází se v dobře klimatizované místnosti na přízemí muzejní budovy. Hned při vstupu naproti dveří nelze si nevšimnout vystavené prvorepublikové buřinky přesně, jakou pro své kouzlení dětem používal tajemný pan Tau. Jen jsem si ho v té buřince představil z ničeho nic se vedle mne odněkud objevila vedoucí historické budovy muzea paní Badurová a ujala se role mé průvodkyně. Brandýs, Kamenec a Saská Kupa počátky osídlení prostoru, na jehož katastru vzniklo v roce 1920 samostatné město Český Těšín, spadají do sklonku středověku a úzce souvisí s rozvojem samotného města, lze se dozvědět z obrazového panelu v úvodu expozice. Osobně mne zaujalo tablo četnického pohotovostního pluku z Českého Těšína vyrobené v letech 1935-1936 a ukázka vojenského stejnokroje československé armády vzor 30 včetně starého dřevěného kufru. Vzpomínám si, že podobný měl i můj děda ještě z doby mobilizace dlouho schovaný na půdě.

Směr prohlídky vás postupně provede politickým a správním vývojem města, architekturou, hospodářstvím, náboženskými poměry. Vše doplněné o velmi zajímavé informace a fotografie. Školy, spolky, kulturní život, prostě ta historie na vás dýchne z každého koutu té to velmi povedené expozice.

Fotografie se svolením Muzea Těšínska pořídil autor článku.