Historie těšínských a českotěšínských četníků Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně 5. díl 1933 - 1945
Těžký žalář za smrt soudce
Ani rok 1933 nezačal poklidně. Naši četníci již 1.února 21.15 hod. dostali oznámení, že byl ve svém bytě postřelen JUDr. Augustin Dorda okresní soudce v Českém Těšíně. Po převozu do nemocnice v Cieszynie následný den v odpoledních hodinách zemřel. Neznámý pachatel byl svědky popsán jako muž, který z místa činu odjel osobním vozem. Bylo zjištěno, že auto vlastní Otto Tyleček z Vítkovic. Četníci z Moravské Ostravy pachatele zadrželi 2. února během časných ranních hodin v ostravském hotelu Modrá hvězda. U Tylečka se našla vražedná zbraň včetně uloupených věcí. Tylečkovi dokázali i další loupežná přepadení při nichž vyhrožoval zbraní. Za tyto činy byl 17. května odsouzen ostravským soudem na patnáct let těžkého žaláře.
Rudý den na Střelnici a zatýkání funkcionářů
Druhý den měsíce března zorganizovali komunisté na střelnici v Českém Těšíně tzv. Rudý den. Účastnilo se ho více jak 700 lidí proti kterým bylo nasazeno 81 četníků. Shromáždění se obešlo bez incidentů. 11.10 1933 proběhlo zatýkání funkcionářů německé národní strany socialistické těšínskými četníky pro zločin porušení zákona na ochranu republiky. Zatčení Pavel Lamatsch, Marie Schattová, Jindřich Moldřik, (úředníci stavitele Fuldy), německý učitel Adolf Sadowský a syn ing.Fuldy Fric Fulda byli převezení do vazební věznice v Moravské Ostravě. Do konce měsíce října byly německé nacionální strany v našem městě rozpuštěny.
V říjnu 1933 proběhlo slavnostní položení základního kamene budovy nemocnice v Českém Těšíně.
Rok 1933 přinesl tyto výsledky. Zatčeno bylo 126 osob, udáno 1718, 37 mimořádných služeb a 77 vězňů bylo eskortováno.
Policejní ředitelství v Českém Těšíně
V lednu roku 1934 uzavřelo Polsko s Německem pakt o neútočení a jak se popisuje v četnickém památníku přineslo to zhoršení vztahů v našem pohraničí. Byla zakázána distribuce polského tisku k nám a podle písemných záznamů se ochladily i pracovní vztahy včetně spolupráce na obou stranách řeky. Písemné vzpomínání na další léta se přenáší až na závěr roku 1936. Následující zápisky přinášejí jen informace spíše o politickém dění v Českém Těšíně.
Výnosem ministerstva vnitra ze dne 21. listopadu 1936 č.252 bylo dnem 14.12.1936 zřízeno policejní ředitelství v Českém Těšíně pro obce sousedního okresu českotěšínského a zároveň stanoven, aby v obcích soudního okresu fryštátského a jablunkovského vykonávali částečnou působnost za policejního ředitele exponovaní úředníci. Správcem policejního ředitelství v Českém Těšíně byl jmenován vrchní komisař policejní služby Bohumil Hromádka. Dne 17.prosince 1936 převzalo policejní ředitelství od místního četnictva pohraniční kontrolu na mostech a službu ve městě Českém Těšíně, Svibici a Mostech
.
SOS Český Těšín
V rozmezí let 1937 až 1938 se zapisovatelé pamětí do četnického deníků mění a své zápisky směřují spíše k událostem jako organizování smutečních pochodů a vzpomínkových akcí k úmrtí T.G.Masaryka a oslav výročí vzniku Československé republiky. Až 21.září 1938 se zde objevuje zápis o vzniku družstva s názvem SOS Český Těšín, které tvořili strážmistr Lička, Kalešák, Bednařík a Kaminski, kteří měli obsadit Jubilejní most. Ve strážnici zůstali pouze vrchní strážmistr Karel Bugel a strážmistr Pazdera.
Po desáté hodině večerní 23.9.1938 byla vyhlášená všeobecná mobilizace. Bezprostředně po jejím vyhlášení zaznamenali četnické hlídky skupiny polských občanů, kteří opouštěli Český Těšín přes řeku Olši.
Družstvo SOS Český Těšín, které strážilo Jubilejní most se muselo krýt před kulometnou palbou, jenž přicházela z polského břehu řeky Olše. Dále je v deníku zaznamenáno, že se jednalo o silný útok, kde bylo použito i granátů včetně polského tanku. Posílené skupině četníků se podařilo útok odvrátit bez ztrát na životech. Na útočící straně padl velitel polského tanku záložní důstojník Polské armády Tadeasz Roger. Podobné útoky se opakovaly každou noc až do 1.října 1938, kdy byla v 16.00 hodin nařízena evakuace Českého Těšína a stažení četníků do Frýdku.
Pomalu na celý rok se četnický deník odmlčel. První nové postřehy byly zapsány až 1. září 1939., kdy na Těšínsko vtrhla vojska německé armády. Pisatel zde popisuje zatýkání, které proběhlo v dřívějším služebním obvodu Dolního Žukova. Bylo zde zatčeno 7 osob české a polské národnosti a šest z nich skončilo v koncentračních táborech.
1945
Obracím prázdné zažloutlé stránky četnického deníku, ale další rukopis se objevuje až s datumem 3.5.1945. V ranních hodinách zničila ustupující německá vojska všechny mosty přes řeku Olši.
Město Český Těšín bylo bez boje osvobozeno Rudou armádou dne 3.1.1945 v odpoledních hodinách. Byl utvořen Národní Výbor vedený lékárníkem Antonínem Povolným včetně 25 ti členné milice z místních občanů, mající za úkol udržování veřejného pořádku a ochranu opuštěného majetku. V bývalém reprezentačním domě (hotel Slavia dnes Piast) se ubytovala uniformovaná a dobře vyzbrojená polská milice v počtu 30 mužů, kteří pocházeli z vnitřního Polska. Následně byla doplněna o dobrovolníky z řad místních občanů polské národnosti. Poněvadž činnost polské milice na území Českého Těšína byla nežádoucí, bylo proto intervenováno u sovětského posádkového velitele v Cieszynie, který nařídil jejich stažení z Českého Těšína, a to do dvou hodin za řeku Olši. Do Českého Těšína dorazil i československý tankový oddíl pod vedením štábního kapitána Plůdka. Tento tankový oddíl se velmi přičinil při udržování pořádku ve městě, než přešla fronta Těšínskem.
Dne 7.května 1945 bylo Slezskou národní radou v Moravské Ostravě rozhodnuto o organizování bezpečnostních složek. Tímto úkolem byli pověřeni praporčík Jaroslav Lička a štábní strážmistr Josef Kaminski včetně pěti dobrovolníku z Frýdku-Místku. Lička se ujal organizace a řízení okresní milice a Josef Kaminski zřídil v Českém Těšíně první stanici SNB (Sbor národní bezpečnosti). Prvním úkolem bylo zaevidování Němců v lokalitě města. Těch se do jednoho týdne podařilo zaregistrovat 2800 a internovat do budovy Střelnici a v barákovém táboře odkud docházeli na práce při obnově zničených mostů. 12.5.1945 přijíždí do Českého Těšína jako okresní velitel vrchní strážmistr Herbert Lamla s padesáti příslušníky SNB a zajišťují služebny v Ropici, Třinci, Vendryni, Bystřici nad Olší, Návsí, Jablunkov, Mosty, Hnojník a Oldřichovice. Později vznikají stanice SNB v Nýdku, Bukovci, Dolní Lomná, Horní Těrlicko, Třanovice, Mistřovice, Dolní Bludovice a Šumbark.
Trest smrti pro hromadné vrahy
29.května 1945 zatkli příslušníci zdejší stanice SNB členy Těšínského gestapa Simona Rőkla, Josefa Grepla, Karla Eichlera a Josefa Filipka, kteří úkladně zavraždili dne 23.března 1945 o půlnoci v Bystřici nad Olší MUDr. Jaroslava Míčka a úředníka Jana Hečka oba z Frýdku Místku. Jmenovaní gestapáci se během svého působení na gestapu dopustili hromadných vražd Čechů a Poláků v Těšíně, Bogoticích, Jablunkově a Wisle. Až na Josefa Filipka byli odsouzení soudem v Moravské Ostravě k trestu smrti. Rozsudek byl ihned vykonán.
Zloději dobytka
Dne 16.listopadu byla zdejší stanicí zatčena tlupa zlodějů. Gustav Roik, Michal Skocoň, František Ligocki, Františka Szromová, Jeunefa Skocoňová, Josef Lednický, Lubomír Lednický a František Lednický. Měli na svědomí krádeže hovězího dobytka, vepřů a drůbeže v okolí Českého Těšína. Zatčení byli eskortováni do krajské věznice v Moravské Ostravě.
V roce 1945 docílila stanice SNB v Českém Těšíně těchto úspěchů: 26 zatčených osob, 9 vyšetřených udání, provedeno 6 domovních prohlídek, 15 eskort do vazební věznice a 207 různých asistencí.
„Sbírka“ zbraní
Dvanáctého ledna roku 1946 byla vykonána domovní prohlídka u rolníka Vladislava Zieliny z Horního Žukova čp.40. Při prohlídce byly nalezeny funkční zbraně, německý samopal s plným zásobníkem, lovecká puška ráže 16 mm, s ostrými náboji, kulobrokovnice a kulovnice německého původu včetně střeliva. Zielina byl zatčen a umístěn do věznice okresního soudu v Českém Těšíně.
Dne 5.2.1946 o čtvrt na čtyři ráno byl stržen ledovou krou nouzový dřevěný most přes řeku Olši na místě bývalého Hlavního mostu. Následně týž den byl v 9.30 hod. zprovozněn nouzový dřevěný most do Polska z ulice Moskevské.
25.března byla Městským národním výborem v Horním Žukově ukončena rehabilitace občanů, kteří se v době nesvobody přihlásili k německé národnosti.
Neznámý pachatel
29.ledna roku 1947 byl v nočních hodinách zavražděn úředník ve výslužbě Bohumil Hrbolka. Tělo oběti se našlo v jeho bytě na ulici Štefánikově čp.30. Tento bestiální čin vyvolal ve městě velký rozruch a pachatel nebyl dosud dopaden
Prvního července 1947 byla úředně sloučena obec Svibice s Českým Těšínem v jednotný celek. Současně se zde zřídila pasová a kontrolní stanice SNB do které bylo přiděleno 12 mužů včetně jednoho civilisty, kteří byli ubytování v kasárnách na Ostravské ulici v Českém Těšíně.
A zde veškeré zápisky končí poslední záznam v deníku se objevuje až 15.srpna 1948. V ten den se sloučila okresní správa SNB v Českém Těšíně s místní českotěšínskou stanicí do obvodní správy SNB Český Těšín. Obvod zahrnoval obce Svibici a Mosty u Českého Těšína. Horní Žukov byl přidělen k obvodní stanici SNB Ropice.
Dnešním pátým pokračováním Historie těšínských a českotěšínských četníků je seriál u svého konce. Doufám, že pro většinu čtenářů to bylo čtení přínosné a záživné. Rád bych poděkoval za spolupráci Státnímu okresnímu archívu v Karviné, ale i našim spoluobčanům, kteří mne zásobovali fotografiemi z rodinných sbírek včetně cenných informací k upřesnění historických souvislostí.
Poznámka:
Ne vždy mnou dodané fotografie mohou mít souvislost s tématem a spíše slouží, jako ilustrační doplnění k mému článku. Pamětní knihy, ze kterých převážně čerpám a přepracovávám do literární podoby je nutno brát, jako informace, které se nemusí opírat o historická fakta. Povětšinou jsou zapsány s určitým časovým odstupem a pisatel-kronikář sám je přirozeně ovlivněn dobou a svým pohledem na situace, které popisuje. Všechny fotografie Michala Dlouhého zde přiložené jsou zveřejněny se souhlasem vlastníka. Zdroj http://www.cetnik-michal-dlouhy.cz/knizni-tvorba.html
