Od roku 1918 ušel český automobilismus pořádný kus cesty, který neminul ani naše město. Spalovací motory překrásných veteránů, jenž se proháněly po těšínských ulicích 15 kilometrů za hodinu
a mimo město neuvěřitelných 45 potřebovaly dost často doplňovat palivo. No, a to mne vlastně přivedlo na myšlenku ponořit se hluboko do těšínské historie a zjistit něco o úplných začátcích prodeje pohonných hmot v Těšíně potažmo něco k automobilové dopravě. Dopředu se ovšem omlouvám za možné nepřesnosti, protože náměty k mému povídání jsem čerpal převážně z odborných publikací a historických časopisů. S rozvojem dopravy bylo třeba myslet i na výuku řízení a dát jí nějaký základní legální rámec. První počin z dnešního pohledu působí možná legračně. Bylo rozhodnuto, že učit se řídit motorové vozidlo mohl kdokoliv a kdekoliv, ale za stanovený poplatek 33,20 Kč. Mimochodem na tu dobu to nebyly malé peníze, když si představíme, že měsíční platy průměrných zaměstnanců se v prvních letech po nabytí samostatnosti pohybovaly mezi 135 a 260 korunami měsíčně. V roce 1920 vozový park přesáhl v tehdejším Československu úctyhodné číslo 7000 osobních a nákladních automobilů.
Jak rostl provoz, zvyšoval se i počet nehod. Hlavně to byly střety vozidel, ale přibývalo i zraněných nebo usmrcených chodců. V roce 1923 tak došlo k více než 1000 dopravním nehodám, z toho bylo 11 mrtvých. Teď už, ale přejdu k mé původní myšlence, a to jsou benzínové stanice neboli čerpadla pohonných hmot, kterých v roce 1930 bylo na území Československa tři tisíce. A zde začalo mé pátrání, kolik vlastně se těch stanic v té době nacházelo v našem městě.
Možná nebude na škodu začít u ropy. Už v roce 1887 vznikla v Novém Bohumíně (Neu Oderberg) jedna z prvních rafinérií ropy v důsledku velké poptávky po petroleji, parafínu a mazacích hmot. V roce 1904 vzniká klub Českých motocyklistů v království českém a pro své členy dohodlo cenu 40 haléřů za kilogram benzínu. Ano čtete dobře benzín se v té době neprodával na litry, ale na kilogramy.
Automobilová doprava se začala rozrůstat a spotřeba pohonných hmot stoupat tak se cena za 1. kg benzínu v roce 1913 vyšplhala na 72 haléřů a za naftu 28 haléřů. Nějak v té době byla vystavěna na dnešní ulici Dukelské malá továrna na hnací řemeny (N.P.Tatra), která po rozdělení města byla zrušena. V roce 1924 objekty skoupil Pavel Tománek a jeho syn Rudolf zde realizoval roku 1925 „Dílny na opravu motorových vozidel-auto Tománek“. To už, ale rok předtím (1924) zřídila firma na Viaduktové ulici prodejnu autosoučástek a příslušenství pro jízdní kola. Toho využívá v roce 1925 firma NAFTASPOL a staví v Českém Těšíně historicky první benzinovou pumpu, jenž provozoval R. Tománek.
Pravděpodobně jako druhou benzínovou čerpací stanici v Českém Těšíně lze označit tu která stávala v období let 1930-1938 u restaurace Na Brandýse. V té době už se vlastně prodával benzín, jehož kvalita se nově začala měřit oktanovým číslem, lze se tady domnívat, že se jednalo už 60 oktanový produkt. Podle dobových fotografií se v Českém Těšíně v třicátých letech minulého století nacházela ještě jedno, třetí čerpadlo pohonných hmot, a to na Nádražní ulici poblíž hotelu Crystal dnešní Slezský dům.
Tři benzínové stanice na město Český Těšín v prvorepublikové době je poměrně dost, i když mám informace od pamětníků, že jich mohlo být klidně i více, ale ti, kteří by to mohli objasnit už bohužel nejsou mezi námi.
Čierny Milan
Použité materiály z knihy Český Těšín ve staré fotografii Jiří Novák a SEZNAMNATIVE. Fotografie z vlastního archívu, další se souhlasem Petra Molitora a David a Ola.
