3. května 1945 byl osvobozen Český Těšín

Po Mnichovské konferenci v roce 1938 byla česká část Těšínského Slezska připojena k Polsku. Již    1. září 1939, po vypuknutí druhé světové války, bylo zabrané území obsazeno hitlerovským Německem a oficiálně začleněno do Německé říše. Obě města byla spojena v jeden celek. Dne 3. května 1945 byl Těšín osvobozen sovětskou armádou a krátce nato byly státní hranice obnoveny v jejich předválečné podobě.

Co předcházelo osvobození Českého Těšína, se nyní můžeme dozvědět z písemných záznamů českotěšínského kronikáře Jana Havláska, který vedl Městskou kroniku v letech 1945-1962. Jeho zápisky z období těsně před samotným osvobozením města jsem pro vás převyprávěl.

Lid Českého Těšína, pro nějž válka vlastně začala o rok dříve, se konečně v lednu 1945 dočkal dunění sovětských děl z blížící se fronty. Tyto rány však v lidech nevzbuzovaly úzkost, jako při nesmyslném bombardování obytných čtvrtí měst a vesnic Američany, ale radost, protože přinášely osvobození.

Dunění děl se neustále stupňovalo a Těšínem táhly zdemoralizované hordy německé armády včetně formací jednotek SS složené z odpadu všech národů „nadlidí“ otrávených jedem fašizmu a nacismu. Za nimi v únoru 1945 na příkaz německého velitelství utíkalo německé obyvatelstvo, které tak nechtíc plnilo požadavek Konrada Henleina „Heim ins Reich“ (slogan objevující se od roku 1920 ve spojení s právem na sebeurčení pohraničních německých oblastí bývalého Rakouska-Uherska a používaný zejména v době německého nacionalismu jako politické heslo)

Pak se zdálo, jako by se fronta začala vzdalovat. Zvuk kanonády, přicházející dříve od východu, se následně ze severu přesunul na západ. Teprve později se občané mohli dozvědět, jak nesprávná byla jejich netrpělivost. Na příkaz Stalina byl totiž Rudou armádou proveden obchvat tak, aby se fronta vyhnula průmyslovým oblastem a především šachtám v ostravsko-karvinském revíru. V důsledku obchvatného manévru Rudou armádou byl Český Těšín osvobozen o něco později než ostatní obce na Těšínsku.

Když 30. dubna 1945 vstoupila sovětská a československá vojska do Ostravy, sídlily ještě v Českém Těšíně německé vojenské formace, které se stáhly až v noci z prvního na druhého května směrem na Frýdek. S nimi prchali i městští a okresní úředníci, kteří téměř 6 let doslova drancovali majetek města. Ve městě zůstal poslední německý oddíl Sprengkommanda SS (ženijní oddíl).

Obyvatelstvo města ve své nedočkavosti s blížícím se osvobozením zapomnělo na úkol tohoto oddílu. A tak se německým sapérům podařilo nechvalné rozloučení s Těšínem a v noci z druhého na třetího května, několik málo hodin před příchodem Rudé armády, se jim podařilo vyhodit do povětří všechny tři mosty přes řeku Olzu. Při tom ohromném výbuchu byla úplně zničena jedna z nejstarších budov Českého Těšína, tzv. Osmek, která byla postavena v 16. století.

3. května 1945 v ranních hodinách zelo město prázdnotou, ale brzy se odněkud donesla zpráva: „Naši jsou tu!“ Do Českého Těšína vjela první sovětská rozvědka vítaná všemi občany. Za necelou hodinu nato, v poledne 3. května 1945, zavlála na radnici československá státní vlajka spolu s rudým praporem.

Po šesti letech a sedmi měsících se vrátil Český Těšín, který byl už od 3. října 1938 obsazen Beckovským polským vojskem a následně od 2. září 1939 německými fašisty, k Československé republice.

Vojenským velitelem města se stal podplukovník Ivan Laško, jehož oddíl město osvobodil. Ten následně předal 5. května 1945 vedení do rukou Revolučního národního výboru.

7. května 1945 se konala v budově radnice města Českého Těšína první slavnostní schůze Revolučního národního výboru, jehož předsedou se stal lékárník Antonín Novotný a členové Vilém Pavlík, Alois Svoboda, Ervín Gurecký, Štěpán Kaluža, Ferdinand Dušek, J. Kudrna, Josef Jandák, Antonín Vavruša, Leopold Lyčka, Emil Čudek , J. Cieslar a dalších 12 členů.

Revoluční národní výbor byl velmi nesourodý, členové se velmi často měnili, mnozí začali pracovat s nadšením, ale jiní pracovali jen pro uchycení moci nebo osobní prospěch. Přesto se život v Českém Těšíně začal vracet k normálu. Byla zajištěna bezpečnost obyvatelstva, požární služba. Byly otevřeny provizorní hraniční přechody a hlavně byly zajištěny dodávky potravin městu. V červnu 1945 přešla pod správu RNV plynárna, která ušla pohromě zásluhou Osvalda Francuze (bližší informace není uvedena). Začala fungovat městská nemocnice, kterou Němci doslova vydrancovali a na školách začalo vyučování.

Kronikář města Jan Havlásek dále v kronice zaznamenává situace, které město muselo po osvobození řešit a celý tento průběh života Českého Těšína a jeho obyvatel ukončuje v roce 1962 (bohužel další jeho osud mi není znám). Ale to už je jiná kapitola.

Použité informace: Státní okresní archiv Karviná

U článku je třeba vzít v potaz, že se zde mohou objevit historické nepřesnosti, jelikož kronikář psal zápisky zpětně až v listopadu 1952 a vychází ze svého pohledu na prožité období.

Děkuij Lídě Ferugové za spoluprácí a Czeslaw Kraina za jeho historické snímky.