Legendární osmašedesátka. Tolik opěvovaná i nenáviděná. Jaromír Jágr, který společně s Dominátorem dovedl náš hokejový tým k vítěznému Naganu, kdy se opět cítili hrdi a naplněni vznešeností.
Kdo předtím znal malou zemi v srdci Evropy. A najednou Naganem zní naše krásná hymna, po tvářích stékají horké slzy a z úst znějí slova v tenhle okamžik tak vzácná a procítěná. Datum 1998 se navždy vepíše do srdcí všech hokejových fanoušků zlatým písmem. A " Džegra" už z naší mysli nevymaže nic. Tím více zloba, závist, zášť a prosté čecháčkovství. Dokud nás dováděl tento vyjímečný hokejista ke zlatu, byl opěvovaný a náměstí naplněna oslavujícími vlajkonoši skandovala jeho jméno a proudící had mu div nelíbal pozlacené nohy i s bruslemi. Kdo by si ty zázračné brusle nepřál mít ve své sbírce i s podpisem svého idolu.
Uběhlo pár let a tento muž takřka na samém konci své hokejové kariéry je opovrhován za své rozhodnutí vycestovat do Číny a setkat se s kýmsi, kdo nám leží v žaludku. Samozřejmě že Čína nejen pro nás Evropany nepředstavuje zcela ideální stát, ale která země jím zvláště v dnešním rozbouřeném světě pohlceném globalizací je. A pohrdáme-li Čínou a dokonce samotným Jágrem natolik že je nemůžeme vystát a nejraději vymazali z mapy světa i světa hokejového, proč tedy vyhledáváme čínskou medicínu jeli nám ouvej na těle i duši a navštěvujeme levná tržiště nebo jíme v čínské restauraci.
Ať si tady ona nesmrtelná teta řádí jak chce, mě ta šeredná baba nedostane. Jaromír Jágr navždy zůstane mým idolem. Ten kudrnatý klučina co svou tvrdou pílí a houževnatostí dobyl hokejový svět. Jeho hvězda nadále bude zářit v srdci skutečných hokejových fanoušků tak jako božské Nagano. Myslím, že Jarda už je dost starý na to, aby věděl co dělá a jakou odezvu může očekávat. Ani on není bez hříchu a kdo z nás vůbec je. Stal se bohem, dosáhl vznešeného Olympu a přesto zůstal obyčejným člověkem z masa a kostí a až jednoho dne nadejde jeho čas a tento svět opustí tak jako každý smrtelník, Bůh kterého nosí v srdci mu zcela jistě odpustí.
Nikdy nekopnu do hvězdy, jejíž jméno nikdy nepohasne v srdci hokeje. To bych si přestala vážit sebe samé. Byl to právě on, kluk z odcházející generace, která vyhrávala ty nejcennější tituly a které svět tleskal. Nový Jágr se jen tak nenarodí. Anebo si ho sám Jarda vychová jednoho dne jako trenér. Už se těším na MS v ledním hokeji na Slovensku. Sportu, který si právě díky legendární osmašedesátce zamilovala. A klukům přeji šťastnou třináctku. Zlatou.
