Slováci mají svou první presidentku v historii své země. Elegantní, dlouhovlasou blondýnku, nejmladšího ústavního činitele na Slovensku. Slovensko nás předešlo o pěkně dlouhý krok. Tamní lid dokázal odhodit předsudky a do
svého čela si zvolil mladou charismatickou ženu a pokud neudělá Zuzana Čaputová osudovou chybu a stane se presidentkou s lidskou tváří, mohou v ní časem lidé spatřit svou spasitelku podobně jako před lety nalezli v lady Dianě. Princezna lidských srdcí zemřela. Osobnost, která světu tolik chybí. A právě Zuzana Čaputová by mohla převzít její roli. Ze středozemě by mohla vzejít nová královna. Královna lidských srdcí.
Svět se zmítá v patriarchátu. Schází mu něha a ženský nadhled. Ženy nejsou méně schopné, jen se do politiky příliš nehrnou. Mnohem raději podnikají, vzdělávají budoucí generace či zachraňují životy jako lékařky. Netouží vést nesmyslné žabomyší války, mozek nezastíní ješitnost, namísto bezduchých a prázdných slibů promlouvají skutky. Nepotřebují kvóty. Kouzlo osobnosti, charisma, vnitřní krása, šikovné ruce a moudrá hlava vedena zdravým selským rozumem je cesta vedoucí k úspěchu. Někdy i vysoká škola života v níž získaly titul ušlechtilosti lidského srdce.
Ani Slovensko není růžová zahrada, země kde pečení holuby létají přímo do úst. Slováky trápí stejné problémy jako nás Čechy a Moravany a to především finance. Našim bývalým bratrům se hroutí zdravotnictví, nám sociální služby. A vůbec nehraje roli euro nebo koruna. V hlavní roli učinkují nemoc, stárnutí a politická neschopnost řešit problémy dříve než za pět minut dvanáct. Zuzaně Čaputové fandím. Už jen proto, že je žena. I když není žena jako žena. Takovou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou raději na politické scéně nemít zrovna tak jako Alenu Schillerovou. Zatímco jedna rozdává všechno a všem, druhá neví kde vzít peníze pokud zrovna nevládne kouzelnou hůlkou a tak by zvedla daně z nemovitosti. A to nejlépe o 100%. A ani další předchůdkyně příliš nezazářily. Jak rychle vzplanuly tak rychle zhasly. Jediná politička které si vážím je starostka Prahy 2 Jana Černochová, kterou bych si jako naší příští presidentku dokázala představit. Ale možná se někde skrývá budoucí presidentská tvář, která národ nerozdělí ale spojí a nezáleží na tom, zda nosí kalhoty či sukni. Anebo se teprve narodí.
Každý člověk, muž či žena, který má světu co říct ale i dát, je darem shůry. Slovenské presidentce držím palce a nechť je presidentkou především svého lidu. Žena co spojí Slováky a třeba i nás Čechy. Tak daleko zase k sobě nemáme. Jsme stále pokrevní bratři. Skutečná síla se skrývá v jednotě, ne rozdělení. Zuzana Čaputová může vlít mnohým ženám do žil čerstvou krev, pozvednout sebevědomí a nebát se čelit mužské přesile v politickém souboji. Nikde není psáno, že něha nemá pražádnou šanci vůči silným loktům a slušnost vůči aroganci. Presidentka, královna, politička či jakákoliv osobnost veřejného života má obrovskou sílu změnit svět. Už proto, že se stane ikonou, kterou lidé začnou napodobovat. Zda opěvovanou či zatracovanou, záleží jen a jen na ní. A zda se presidentská hvězda Zuzany Čaputové rozzáří či pohasne a upadne v zapomnění ukáže až čas. Jediný spravedlivý soudce každého z nás na tomto světě co nic neskryje ani nezamlčí. Bohatého i chudého, pána i kmána. Všem odměří stejně.
