Když Římané nenáviděné Kartágo definitivně porazili a srovnali se zemí, tak prý jeho ruiny ještě symbolicky posolili na znamení, že je navždy zničeno. Mám pocit, že Poldovku také někdo posolil...
Mluvím-li o Poldovce, mám tím na mysli jednak původní Vojtěšskou huť, později tendenčně přejmenovanou na Huť Koněv a novější Huť Poldi. Obě tvořily Poldi Kladno neboli Poldovku, jejíž areál zabírá skoro polovinu rozlohy města. Mluvím-li o majitelích tohoto výrobního podniku, mám tím na mysli nejen jeho prvního porevolučního majitele Vladimíra Stehlíka, ale také stát resp. město Kladno, které zde vlastnilo a dodnes vlastní velké pozemky. Na těchto subjektech v bouřlivé době počátku devadesátých let záleželo, jaká bude budoucnost celého areálu Poldovky…
V článku „Kvůli Poldovákům tolik křiku nebylo“, jsem se letmo zmínil o tzv. divizi konverze, která v době privatizace Poldovky, začátkem devadesátých let, měla za úkol postarat se o neperspektivní provozy, které byly v tzv. útlumu. Konverze znamená přeměnu, změnu či obrat – většinou myšleno k lepšímu. V tomto případě však „péče“ spočívala v tom, že zaměstnanci dostali výpověď, zařízení opuštěných výrobních hal bylo sešrotováno a haly bleskově zbourány. Jakoby měla být bohatá stoletá historie výroby oceli co nejrychleji zapomenuta... A co nebylo zlikvidováno z moci úřední, dokončili v průběhu dalších let, s přimhouřením obou očí odpovědných, nenasytní a bezohlední sběrači kovů a kabelů, kteří se na Poldovku vrhli jako predátoři na mršinu. A aby jim šla práce snadněji od ruky, vznikla sběrna kovového odpadu přímo v jejím areálu…
Pravda, všech zbouraných objektů škoda není - některé byly postaveny živelně, jako ptačí hnízda... Ale s nimi bohužel vzaly nenávratně za své i historické budovy oceláren, koksoven, válcoven a kotelen, které mohly být ozdobou bohatých industriálních památek Kladna – jiných památek mnoho nemá. Ale tuto šanci, oproti Ostravě, Kladno nechytilo za pačesy… Ba naopak, zachovalo se k nim přímo barbarsky. Jako kdyby si Pražáci zbourali Karlův most nebo Brňáci Špilberk.
Ale proč takový nezájem, lhostejnost či nevděk? Vždyť Poldovka Kladeňáky sto let poctivě živila. Snad odplata za smog a prach, který dal jejich městu přívlastek černé? Traduje se, že v Kladně se bílý sníh poprvé objevil až polovině osmdesátých let minulého století, když skončil provoz koksoven… A jakoby si Kladno chtělo vynahradit století špíny, vrhlo se na zlepšování životního prostředí. To je určitě záslužné, ale co historie? Ta přece nesmrdí. Zapomeneme?
Většina nejhodnotnější kousků industriálních památek hutnictví a hornictví na Kladensku je navždy ztracena. Jako zázrakem zůstal zachovaný velmi pěkný hornický skanzen Mayrau, který je vyhledávaný milovníky industriální historie a často také filmaři. Šachet však byly v tomto regionu desítky. Dnes jsou po nich jenom haldy hlušiny a zakonzervované díry v zemi… V Huti Koněv zůstala zachována trojice vápenných pecí resp. to, co z nich zbylo, bylo s humbukem prohlášeno za kulturní památku. Ale ten, kdo si vápenky pamatuje v době, když ještě „jely“, musí být zklamán. Díky nenažraným sběračům kovů jsou totiž vulgárně obnažené, jako pornohvězdy ve filmech pro dospělé… A co dál? Na záchranu a nové využití čekají např. pozůstatky unikátní konvertrové ocelárny, dále strusková cihelna, „pavouk“ zavážecí věže koksoven a nad tím vším dominuje rampa se zásobníky rudy, která si zahrála i ve válečném filmu Stalingrad. Milovníky železnic by zase mohla zaujmout poměrně hustá síť tovární vlečky.
Historický industriální skvost v Ostravě, je jednou z nejnavštěvovanějších kulturních památek v Česku. V Kladně jsme mohli mít také takový a možná ještě hodnotnější - takové industriální „Koloseum" či „Forum Romanum"... A je moc těžké se smířit s tím, že jsme tuto příležitost prokaučovali... Ještě není vše ztraceno a je co zachraňovat, ale... Záměr Kladna je, odstranit ekologickou zátěž a následně na pozemcích v areálu Poldovky vybudovat spíše obchodní a obytnou zónu, než zachovat kus cenné historie tohoto veskrze dělnického města a přilákat na ni turisty - když k tomu ještě připočteme výhodnou polohu Kladna... Obávám se, že jiný důvod k návštěvě Kladna nemají.
Upřímně závidím Ostravákům jejich osvícenost a prozřetelnost, že v důstojné podobě zachovali odkaz svých předků. Navíc udělali z defektu efekt, když areál bývalých hutí, dolů a železáren v Dolních Vítkovicích proměnili v industriální krásu, na kterou se jezdí dívat tisíce lidí z blízka i z dáli. A to nemluvím o světoznámém hudebním festivalu, který se v těchto specifických prostorách koná. Jeden příklad za všechny. Citlivě a s úctou proměnili objekt historického plynojemu v multifunkční kulturní a vzdělávací centrum. Ale plynojem, „vážení“ kladenští konšelé, kteří jste u toho za uplynulých pětadvacet let byli, byl v Poldovce také… A také již zmíněné staré provozy válcoven a koksoven a další a další. Jejich torza ještě sem tam trčí k nebi a žalují… Žalují na nás Kladeňáky, že jsme je nebránili a nechali je bezostyšně zlikvidovat. Ty tři nahaté vápenné pece jsou mementem naší lhostejnosti.
Proto kladenští zastupitelé i po čtvrt století musí řešit, co s tímto územím nikoho… Určitě přitom budou padat taková budovatelská hesla, jako oživení území, propojení areálu s centrem, nebo začlenění do organismu města apod. A možná dojde i na obligátní zachování geniusu loci, ale... Nevěřím vám, protože jste pro další generace Kladeňáků v důstojné podobě nezachovali to, co za sto let existence Poldovky vybudovali naši pradědové, dědové, tátové a nakonec i my.
