Johanka ze Zbraslavi není svatá…

....ani slavná, jako její jmenovkyně z Arku, ale... Mluví se o ní. Kdyby však nebyla investigativní novinářkou a psala například „jenom" o vaření, tak by ji Luboš Xaver Veselý nejspíš nekritizoval.

Nemám ve zvyku motat se mezi investigativce. Raději se „držím svého kopyta“ resp. Kladna – slibuji, že se tam zase vrátím. Proč? Třeba proto, že neumím dělat tak rychlé závěry, jako oni. Mohlo by se stát, že bych se nechal unést emocemi a dezinformoval čtenáře – oni se nebojí, ale… Předpokládám, že to stejně schytám, protože jiný než mainstreamový názor, se v naší společnosti příliš nenosí.

Hned jak jsem na YouTube shlédl pořad Xaver Live Luboše Xavera Veselého (L.X.V.) a slyšel jeho emotivní a bohužel i vulgární kritiku redaktorky Forum 24 Johany Hovorkové, jako chlap jsem nějak podvědomě cítil, že tentokrát notně přestřelil – tedy ne, že bych s ním dílem nesouhlasil, ale ta forma... A nic na tom nemění ani jeho pozdější omluva.

Jejich vzájemná roztržka mě mrzí hned dvakrát. Jednak proto, že L.X.V. přeji, že byl zvolený do Rady ČT a doufám, že její „kalné vody" náležitě „pročistí". A jednak proto, že jsem Johanku před dvaceti lety párkrát choval na klíně – osud tomu chtěl, že jsem se na deset let ocitl v její rodině – nelituji.

Někdo se možná diví jejím nekompromisním pravicovým názorům, ale... Já ne. Hned při mé první návštěvě na Zbraslavi, mě zaujala dřevěná vrata do garáže resp. na nich dětskou rukou křídou neuměle nakreslené dvě ježaté hlavy s velkýma očima a „hrabičkami" místo nosu a pusy. Pod nimi, bylo kostrbatě připsáno: KIM IR SEN a KIM ČONG IL. A před garáží se výmluvně povaloval gumový míč.

Když jí bylo kolem dvanácti let, tak se mnou začala usedat u televizních politických debat. Myslel jsem si, že ji to přestane bavit a půjde si hrát s panenkami, ale… Mýlil jsem se. Zprvu jen pozorně naslouchala, ale rychle se zorientovala a stále častěji měla k diskutovaným tématům nějaký komentář – většinou radikální a nekompromisní. Roky běžely, Joha odmaturovala a v té době naše společná cesta skončila, ale... Dál jsem z dálky sledoval její kroky. 

Když absolvovala žurnalistickou fakultu, měl jsem radost, že je novinářkou, jako já. Přál jsem jí a vlastně stále přeji, aby byla ve své profesi spokojená a úspěšná. Několikrát jsme spolu zašli na kafe, ale… Už je to pár let. Během našeho hovoru jsem zjistil, že je ve svých politických názorech stále stejná, ne-li ještě pravicovější, radikálnější a nekompromisnější. A rozešli jsme se podruhé. Víme o sobě, ale…

Momentálně mě však víc trápí pocit, který jsem nabyl při čtení některých jejích článků. Postrádám v nich pokoru a respekt k lidem a k práci mnohdy zkušenějších a renomovanějších novinářů, kteří s ní názorově „nejsou na jedné lodi". Ale... Nikdo nemá právo říct: Jedině můj názor je ten správný!

L.X.V. o redaktorce Johaně Hovorkové tvrdí, že je manipulátorka. Hmm... To je ošklivé obvinění, ale... Investigativní žurnalistika má k manipulaci se čtenáři velice blízko. A s novinářskou etikou mívají investigativci občas problém – to platí nejen pro J.H. a L.X.V. 

Jak se píše v moudré Wikipedii: Ovšem i sama činnost investigativního novináře by se měla řídit požadavky novinářské etiky, zejména požadavkem nezveřejňovat neověřené údaje, nepřekrucovat skutečnosti a respektovat lidskou důstojnost.

P.S. Johanko, ať ti to píše, ale…