Chodím městem a dívám se za vrata aneb Skončí Kladeňáci na stromech?

Při setkáních primátora Jiránka s občany městských čtvrtí Kladna, se často opakují stížnosti na rušení veřejného pořádku a nočního klidu nepřizpůsobivými občany. S tím souvisí zoufalé žádosti na odstranění laviček apod. Ale...

Je to pořád dokola. Už jsem o tom nechtěl psát, protože si málem připadám, jako lavičkový úchyl, ale… „Dojal" mě primátor Jiránek: „Hlavně jsme si také přišli vyslechnout připomínky občanů. Jednou z nich byla přítomnost bezdomovců, kteří vysedávají na lavičkách a celý den popíjejí alkohol. Tím ruší lidi v okolí. To budeme řešit schůzkou s představiteli společenství vlastníků, na které se budeme chtít domluvit na podstatné redukci tohoto inventáře města,“ uvedl pro Kladenské listy při setkání s občany tzv. Nových Kročehlav.

A pozadu nezůstala ani jeho kolegyně Gamanová: „V Kročehlavech je obecně velký problém s nepořádkem i bezdomovci. Co se týče odstranění nežádoucích stolků nebo laviček, to jsme schopni řešit prakticky okamžitě. Také doufám, že nová ředitelka městské policie bude těmto problémům věnovat větší pozornost, než jak se to dělo dosud,“ řekla paní zastupitelka.

Co se mi na tom nelíbí resp. o co mi jde? O princip, o společenské hodnoty a normy! Pokud se jich vzdáme ve prospěch nepřizpůsobivých spoluobčanů, kteří je nectí a nerespektují, tak byla evoluce na prd. Kladenský Darwin pardon primátor Jiránek a jeho „vědecký“ tým, jsou na „dobré cestě" otočit kola evoluce a posadit Kladeňáky zpátky na stromy, ale... Jak dlouho ještě?

Konečně mi to časově vyšlo, a mohl jsem se zúčastnil setkání zástupců kladenské radnice s občany, tentokrát v Litevské ulici na Okrsku 4. Těšil jsem se na pana primátora, ale bohužel chyběl – možná zrovna někde něco zahajoval, křtil či stříhal pásku, ale… Alespoň dostali prostor jiní, kteří jsou vedle něho obvykle neviditelní. Například až podezřele neustále vysmátý radní Hanes. Ten sice přijel krapet pozdě, ale… Krátce na to, byl za svůj bodrý úsměv málem bit jedním občanem, jenž nebyl spokojený s jeho odpovědí ohledně nesplněných slibů radnice.

Hlavní účinkující setkání, však byla architektka Magdaléna Myšková Kaščáková se svým týmem, který má do září připravit koncept studie celého Okrsku 4. Přítomné občany vyzvala, aby vyplnili dotazník či jí přímo nadiktovali své požadavky ohledně úpravy komunikací, připomínky k parkování, zvýšení bezpečnosti, zkrátka všechno, co je trápí a co by jim zlepšilo život na sídlišti. A zmínila také lavičky, dětské koutky, hřiště apod.

Původně jsem se nechtěl do debaty pouštět, ale… V tuto chvíli jsem musel paní architektku upozornit, aby zbytečně neplýtvala invencí, neboť zmíněný městský mobiliář, by kladenská radnice dříve nebo později stejně odstranila – nutno uvést, že s touto aktivitou začal už exprimátor Volf. Udiveně na mě zůstala koukat a chvíli lapali po dechu náměstek Kutil i zastupitelka Gamanová. Připomněl jsem jim několik případů, kdy kladenská radnice odstranila lavičky a zlikvidovala letitá dětská hřiště a chtěl jsem od nich, aby před zúčastněnými přiznali barvu…

Zeptal jsem se, proč místo toho, než aby město zpacifikovalo nepřizpůsobivou menšinu spoluobčanů, raději trestá slušné Kladeňáky tím, že jim bere prostředky k odpočinku – byť údajně na jejich přání. K tomu zoufalému činu z nouze, je však dohnala nečinnost kladenské radnice, která zavírá oči před bandami nepřizpůsobivých, kteří se flákají na lavičkách mezi paneláky a ve dne v noci na nich dělají bordel. To samé platí i o dětských hřištích.

Pro radnici bylo nouzové přání některých občanů spásné. Udělala dobrý skutek a přitom se s nikým nemusela nepříjemně dohadovat. Nezáleží na tom kolik těch stěžovatelů bylo, ale... Proč jsme přitom nebyli bráni v potaz také my, kteří jsme si rušení laviček a dětských hřišť nepřáli – alespoň mě se nikdo neptal. Bydlím u Bajkalu, takže bych si také mohl stěžovat, ale…

Jaká byla odpověď náměstka Kutila? Jasná a stručná: „Nemáme na ně nástroje,“ děl. „Co městské vyhlášky, městská policie a kamerový systém? To nestačí?“ oponoval jsem mu s údivem. „Ne!“ dodal. Ještě chvíli mě přesvědčoval, proč to nejde, až jsem mu málem uvěřil, ale… Prý se něco chystá, tak se necháme překvapit.

Nechci být impertinentní, ale... Na co potom město vyhazuje miliony za „oči velkého bratra“, když nemohou být použity jako důkaz proti nepřizpůsobivým? Mě a desetitisíce slušných Kladeňáků „velký bratr“ sledovat nemusí, my víme, jak se máme chovat! 

V souvislosti s nepřizpůsobivými spoluobčany, se bohužel to samé dá říct o zbytečnosti městské policie. Dle slov náměstka Kutila, je na ně i se svými pořádky, pouty a obušky krátká. Naštěstí už neřídím, takže si můžu dovolit invektivu, že „měšťáky“ nepotřebuji, protože pro botičky si dojdu k Baťovi.

Nakonec bych se pokusil definovat status lidí bez domova a nepřizpůsobivých občanů, které oficiální místa, někdy záměrně, zaměňují. Rozdíl mezi nimi vidím např. v tom, že bezdomovec neboli houmelesák sice nemá střechu nad hlavou, příliš vábně nevypadá ani nevoní, občas nás obtěžuje prosbou o drobné, ale… To neznamená, že je, ve smyslu slova, nepřizpůsobivý člověk, který ničí veřejný majetek a ohrožuje spoluobčany. Proti tomu nepřizpůsobivý, ve smyslu slova, zpravidla není bezdomovec. Často mate tím, že chodí ve značkovém oblečení, i když většinou nepracuje, ale… Je nebezpečný, neboť jeho chování nerespektuje základní civilizační a morální normy.

P.S. Kdo je kdo, dobře ví i kladenský primátor Jiránek, ale… Bohužel nebydlí mezi námi v bronxoidních nových Kročehlavech, nýbrž v klidném starém Rozdělově, takže je odtržený od reality. Zakopaný pes je také v tom, že i nepřizpůsobiví občané, jsou potenciální voliči.

Autor: Luboš Chott | pátek 10.7.2020 5:11 | karma článku: 20,31 | přečteno: 408x