Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kdo ničí městské byty v Kladně? Zaslouží si pomoc?

Získat na Kladně dekret na městský byt je skoro zázrak, ale… I mezi těmito šťastlivci jsou tací, kteří namísto, aby byli rádi, že mají střechu nad hlavou a za slušné nájemné, tak byty vybydlí. Je to nepochopitelné, ale je to tak.

V kladenském „radničníku“ si na chování těchto problémových nájemníků stěžuje statutární náměstek Chvojka, v jehož gesci je rovněž správa městského majetku včetně bytového fondu. Doslova říká: „Mojí aktuální snahou je připravit často bezmála vybydlené byty pro nové nájemníky alespoň tak, aby byly ihned obyvatelné a lidé nemuseli na své náklady provádět základní rekonstrukce, výměnu často dezolátních sociálních zařízení apod.“, ale…

Kdo jsou ti ničitelé? Vždyť podle jeho slov, by městské byty měly být určeny především pro nejvíce potřebné nebo ohrožené, skupiny obyvatel, jako jsou mladé rodiny s dětmi, senioři nebo samoživitelé.

Co mu poradit? Není to jednoduché. Podle současných výchovných metod to asi není příkladné, ale… Přiznávám, že když byly moje dcery v dětském věku a zlobily, tak jsem jim nejprve několikrát zahrozil vztyčeným ukazovákem a řekl tytyty, no a když domlouvání nepomohlo, tak jsem je výchovně plácl přes zadek, ale...

Obrazně řečeno, podobně by se mohlo postupovat i při výchově resp. komunikaci s problematickými nájemníky v městských bytech – a nejen na Kladně. Akorát místo plácání přes zadek, bych volil neinvazivní nicméně velmi důraznou domluvu, ze které by jasně vyplynulo, že všechno má své meze.

Před řadou let jsem nějaký čas bydlel v komerčním podnájmu a vůbec mi nepřišlo divné, že si majitel bytu před podepsáním nájemní smlouvy během rozhovoru nejprve „proklepl“, co jsem za člověka, jestli pracuji, jsem-li solventní apod., ale…

Pan domácí se vždy na konci měsíce zastavil, aby si opsal mnou spotřebované energie, poptal se, jak se mi bydlí a přitom omrkl svůj majetek – respektoval jsem to, protože on byl majitel. Měli jsme spolu korektní vztah, a když jsem mu jednoho dne oznámil, že se budu stěhovat, tak mě několikrát přemlouval, abych si to rozmyslel, že prý dalšího takového nájemníka těžko sežene. Potěšilo mě to, ale...

Tak si říkám, proč by podobný vztah nemohl existovat i mezi městem Kladnem coby „panem domácím“ a nájemníky v jeho bytech. Pravidla přece určuje majitel, ale... Chce to důslednost! Nevím jak to při žádání a přidělení městského bytu chodí, ale…

Podle mě je, mimo jiné, důležitý osobní kontakt – dotazník nestačí. Při osobním pohovoru před přidělením dekretu na městský byt, by empatický pracovník magistrátu „proklepl“ žadatele a na základě toho ho informoval či varoval před možnými následky. Následoval by podpis smlouvy na dobu určitou, např. na půl roku, ale...

Po prvním měsíci bydlení by „pan domácí“ provedl zdvořilostní návštěvu, která by mohla leccos napovědět… Pokud by bylo vše v pořádku, tak další návštěva by se mohla uskutečnit za půl roku nebo třeba až za rok, ale…

Pokud by se objevily indicie, že by mohlo dojít k poškození městského majetku, tak by se kontrolní návštěvy „pana domácího“ prováděly pravidelně každý měsíc (třeba i za asistence policie), ale... Pokud by viditelně docházelo k devastování městského bytového fondu, tak by následovalo varování. Kdyby nedošlo k nápravě, tak by nájemník dostal výpověď a byl by z bytu vystěhován, ale…

Kam? Nikoliv na ulici, jak by si možná někdo přál, ale… Například do velkokapacitní městské ubytovny s vrátnicí a určitým kontrolním režimem – samozřejmě dle zákona. Se společným sociálním zařízením, s byty s minimálním a extra bytelným vybavením atd.. 

P.S. Že to zavání vyloučenou lokalitou či ghettem? Ale… Máte lepší řešení jak ochránit městský bytový fond, který musí být nákladně opravován z městského rozpočtu resp. z našich daní?

Autor: Luboš Chott | sobota 20.2.2021 5:03 | karma článku: 30,86 | přečteno: 725x