Má spisovná čeština budoucnost?

Kde používáte spisovnou češinu? V práci, ve škole, na úřadě... používáte ji vůbec? A mluví a píší jí lidé kolem vás? Spisovná čeština se v běžném životě dostává do pozadí a mě by zajímalo proč. Klesá kolem nás snad úroveň vzdělání, nebo je používání spisovné češtiny příliš náročné? Možná má český národ jakýsi „východní komplex," který si kompenzujeme přílišným přejímáním slov z angličtiny, abychom se pžiblížili západu... Peče pečivo pekař nebo baker?

Přiznávám, že jsem překvapena, možná i znechucena jazykovou gramotností a vulgaritou návštěvníků různých diskusí. Pokud pominu smutný fakt, že v těchto diskusích je většina příspěvků bezcenná a obsahuje snůšku sprostých slov, musím se ptát, proč autoři nepoužívají diakritiku, nerozlišují počáteční velká písmena, proč naprosto ignorují všechny pravidla pravopisu a nakonec se vyjadřují přes nicneříkající zkratky? Chtějí snad ušetřit čas? Domnívám, se, že stisknutí dejme tomu kláves „s" a „š" zabere stejný čas, stejně tak napsání velkého počátečního písmene není časově nijak náročné. Navíc bychom měli děkovat panu Husovi, který byl tak laskav a zavedl do českého jazyka diakritiku, protože pak by tu místo „č" bylo „cz," což by slovo o jedno písmeno prodloužilo. Dovedete si představit, jak by nás to při psaní zdržovalo?

Co se pravopisu týče, často na mě jdou mdloby, protože mám češtinu ráda, a tak věty typu „Bylo tam hezki a ten konzert  byl taky cool.,"považuji za prznění mateřského jazyka. Na takové chyby má nárok osmileté dítě, ale ne člověk, který absolvoval alespoň první stupeň základní školy. To, jak píšete, o vás hodně vypovídá - ukazujete tak svoje vzdělání, inteligenci, vyspělost i věk. Rozhodně mě nepovažujte za blázna, kterého rozhodí, když čárka ve větě není na svém místě, ale dodržování základních pravidel pravopisu považuji za nutnost i v dnešním světě.

Je to svého druhu umění, vyjádřit se spisovně a využít bohatého a šťavnatého českého jazyka, málokdo to dnes dokáže. Proto by učitelé Českého jazyku a literatury měli na toto umění klást důraz. Náš profesor nás učí, že George Gordon Byron rád plaval, vesloval a že kulhal, ale jak použít mateřský jazyk, na to se příliš nedbá. Je snad spisovná čeština nepotřebná? Ze základní školy si přece pamatujete, jak se sčítá, odčítá, násobí a dělí, tak proč byste měli zapomenout vyjmenovaná slova?

Pak samostatnou kapitolou jsou všelijaké zkratky, složeniny a slova přejatá zejména z angličtiny, která jsou často používána zbytečně. Je v pořádku, pokud těch zkratek použijete např., když si píšete s přáteli na ICQ, tam často není času nazbyt, ale proč do komentáře psát OMG, když máme několik českých ekvivalentů, stejně tak nechápu, proč lidé starší čtrnácti let píší „cool," když „fajn" vyzní úplně stejně.
Proč v časopisech typu Bravo, Dívka, Popcorn (takový ten odpad pro mladší dívky) jsou hned na obálce nápisy: Love story, Super poster, Starnews, Filmnews, Crazy, Fun history? Love story - to by snad prošlo, ale Filmnews? Je to snad lepší než Filmové novinky?

Proč se malé pekařství přejmenovalo na Baker's? Teď mě napadá - zajdu tam a řeknu prodavačce, že chci deset rolls (rohlíků) a dvě doughnuts (koblihy). Třeba mi bude rozumět...