Po dlouhé době jsem se opětovně rozhodl, že dám na povídačky svého kamaráda. Tentokrát mne uvrtal k nahlédnutí do grafického inferna, který nese název Crysis 3. Již z předcházejících dílů jsem moc dobře věděl, že šlo vždy o špičku ledovce v daném roce. Frankfurtské studio ani tentokrát neuhnulo ze svého směru a namísto dějově nabité akce mne čekala pouze velkolepá podívaná.
Crysis 3 chytne, ale nic ve vás nezanechá
Přesně tak a tento názor nemíním měnit ani po pěti hodinách úžasné show, která se mi naskytla. Ten, kdo řekne, že je Crysis odfláknutou hrou, tak si zaslouží převýchovu v trestaneckém táboře a to jen s možností hrát 10 let staré pecky. Crysis je typickou ukázkou vychloubavosti, ješitnosti a předvádění se na trhu s průmyslovými hrami. Frankfurt zkrátka dalo jasně najevo, že oni toho dokážou mnohem víc, než jiní vývojáři.
Ten, kdo by snad neznal předcházející titul, nemusí se bát, že by o něco přišel. Děj nás v třetím pokračování zavede do roku 2047 skrze vtělení do postavy Proroka. Opětovně se dostane do New Yorku, ovšem pro teď ho zde nečeká nic, co by si pamatoval z let minulých. Město je uvrženo pod kopuli a dostalo název Liberty Dome.
Za jejím zrodem hledejme zkorumpovanou organizaci Cell. Vně kopule se odehrává mezigalaktická válka, v níž na jedné straně stojí lidé a na té druhé mimozemská rasa. Korporace Cell již delší dobu usiluje o technologie těchto vetřelců, takže vyvstává otázka – co všechno stojí za pozadím této situace.
Mé dojmy z PC hry Crysis 3
První dojmy ze hry se do mne otiskly jako stopa do čerstvě napadaného sněhu. Na chvíli mne mé udivení vyřadilo od klávesnice. Betonová džungle vypadá naprosto senzačně, i když trochu matouce. Musím uznat, že plížení se polorozbořeným a zarostlým New Yorkem jsem si užíval do sytosti. Pocity neobávaného lovce utvrzovaly kvalitně zpracované efekty a právě ty dělají z Crysis to, čím doopravdy je.
Tradiční pohled na hru nevyvolává až takové pozdvižení, spíše vás dostanou doprovodné efekty a zvuk. Výbuchy, les, pobíhající zvěř, nebo dým, který se zdá být hezčí než ve skutečnosti jsou příjemným vybočením ze zajetého stereotypního grafického enginu ostatních titulů. Právě proto jsem na svou výpravu brával raději luk, abych si to prostředí užil, co možná nejdéle. Vybrat si můžete i vy, jestli se dáte po stopách stealth lovce, nebo osedláte nejtěžší kanóny.
Ovládání nečiní žádné problémy
Crysis 3 je malou pozvánkou na krátkou výpravu do světa grafické top ligy. Příběh, i když velmi nedokonalý, ba přímo žádný, hraje druhé housle. Ovšem toto je přesně ta hra, které to prominete. Dokonce i po stránce zvukové jde o zdařilé dílo. Prostorové efekty umocňují zážitek. Schválně si povšimněte pádu nábojnice na zem nebo zvuku střelby, kam se v tomto ohledu hrabe Call of Duty se svými prskomety?! Nanooblek je zase velkým pomocníkem v mnoha problémech. Ovládání společně s dokonalou kamerou je velmi jednoduché a během chvíle si na přepínání nanofunkcí zvyknete. Po této stránce to vývojáři zmákli na jedničku.
I zde pár much najdete
O čem by nakonec byla má recenze, kdybych na každé hře nenašel zrnko špíny. I zde má bílá rukavice nezůstala naprosto čistá. Hra je natolik krátká, že ji během několika málo hodin dohrajete stejně jako já. Doporučuji obtížnost na max. Další prkotinou je hackování. Připomíná mi to staré tituly, které hráče nutí hackovat nesmyslné stanice, počítače nebo terminály. Navíc je to k vidění snad v každé hře, tak proč i zde?
Ani Crysis této ultra blbosti neušel a dostal se do spáru umělého natahování s příslibem oživení hry. Právě jen díky tomuto prvku jsou ve hře kulometní hnízda. Ukončeno, shrnuto. Crysis 3 je vizuální orgií bez špetky nápadu s několika kulervoucími momenty.
Více mé práce naleznete na
http://objevit.cz
