Carcharodon Megalodon stále čeká na své objevení

Největší predátor na světě, který přežívá v legendách a svědectvích mnoha mořeplavců ze všech koutů světa. Jejich gigantické rozměry budí respekt nejvyššího kalibru. Prý přežívají v neprobádaných hlubinách oceánů a stojí za nesčetnými nehodami lodí. Je možné, že by tato bájná stvoření přežívala nepovšimnuta až do dnešních časů? Skrývá se v tmavých hlubinách postrach námořníků číhající na svou šanci zaútočit? Nebo jde jen o pověry a mýty, jimiž dávní prašiví psi chlácholili nenasytné zvídavce v tavernách.

Lov může začít
Havajský král Kamehamehy I (1758-1819)se soustavně snažil získat trofej v podobě obřího Megalodona a vysílal jednu flotilu za druhou v tužbě, že se mu podaří jednoho ulovit. Posádka po vyplutí na širé moře v pacifických vodách začala rozhazovat nakrájené maso kolem lodi. Tento rituál trval tři dny a stále nebral konců, až se to stalo. Hladina odkryla svá velká tajemství a před zraky vystrašených členů královské flotily se objevuje obrovská ploutev hladového predátora vytrženého ze svého klidu. Maso napuštěné speciální směsí na bázi narkotik má žraloka omámit a to by mělo usnadnit jeho lov. Muži připravují smyčku, ovšem náhle se vše vymyká kontrole. Lovci podcenili účinky narkotik a v domnění, že je tělo predátora naprosto klidné, se nečekaně vymrštilo a převrátilo celou flotilu. Lov se záhy změnil v krveprolití, ze kterého uprchla pouhá hrstka mužů.
Havajské legendy
Dodnes se na havajských ostrovech můžete doslechnout o žraločích bozích, k nimž se váže nejedna dechberoucí historka. Říkají jim Niuhi. Popis a způsob projevů se nápadně shoduje pro nás se známějším Megalodonem. Může opravdu jít o bájného predátora, který na planetě nemá konkurenci? Pokud se poohlédneme po dostupných faktech, tak jediný podobný predátor popisovanému obrovi je žralok bílý, o kterých víme, že dokážou vytrvale útočit na menší lodě a celou posádku sežrat. Takové situace se už opravdu staly. Může jít o stejný instinkt v menším provedení, nebo také o vyřešení celé záhady, jež je kvůli poutavosti po staletí přikrášlována.
Že by žralok tygří
Pokusme se nalézt uspokojivou odpověď z faktů, které známe. Mohl by být havajským predátorem přezdívaným niuhi např. žralok tygří? Jde o typ predátora, jež má statisticky nejagresivnější povahu, co se napadení člověka týče. Žralok tygří sežere opravdu všechno, co se mu postaví do cesty od úlomků z lodí, kanistrů a dalšího odpadu. Ovšem legenda o niuhi praví, že se jedná o nadrozměrné kolosy, což se o tomto druhu říci nedá. Tento druh se ve výjimečných případech dorůstá 6 metrů a navíc mu ani nesvětélkují oči, jak se traduje v ostrovních legendách.
Prehistorická obluda
Podle předního českého kryptozoologa se tento fenomén prorůstající do dnešních časů jeví zcela jasně. Tmavé hlubiny po tisíciletí skrývají prehistorické tvory nesoucí označení Carcharodon megalodon. Největší žralok jaký kdy spatřil světlo světa. Tvor, který skutečně existoval, měl před více jak 1,5 miliony lety vymřít, ale vědci se přece mohli zmýlit. Oceánská modř je tak rozlehlá a dno natolik neprobádané, že takřka ani netušíme, co se v těchto končinách skrývá před našimi zraky. Carcharodon je prapředek žraloka lidožravého a svou majestátností si vydobyl prvenství na pomyslném žebříčku námořnického strachu.
Svědectví Garyho Coopera
Gary Cooper byl hercem minulého století. Nedokázal si pro svou zálibu v rybaření odpustit občasný výjezd na širé moře. Stalo se to roku 1945, kdy se v Mexickém zálivu pokoušel o úlovek. Toho dne ještě netušil, jaká podívaná se mu naskytne. Náhle se vedle jeho lodi objevil vír, který neustále sílil, netrvalo dlouho a z vody se prý vynořila tlama plná 20 centimetrových zubů, která pohltila mečouna jako malinu. Tlama to byla natolik obrovská, že ji přirovnal ke garáži na nákladní vozidla. Zakládá se toto svědectví z pětačtyřicátého na skutečnosti? Pokud ano, tak jde o nevyvratitelný důkaz, že šlo o predátora ohromné velikosti, což nahrává našemu dlouho hledanému Megalodonovi. Podle nalezených zkamenělin se pradávný zub Carcharodona opravdu pohybuje kolem 20 centimetrů.
Přidal se i Hemingway
Ke svědectví se přidává i velmi známý americká herec Spencer Tracy nebo Ernest Hemingway, který trávil čas na překrásném ostrově Kuba. Odtud se vypravoval do Karibských vod a Mexického zálivu odkud přivážel zvláštní svědectví o obrovských žralocích. Vědci se domnívají, že šlo o pozorování žraloků lidožravých, kteří ve své největší délce dokážou budit obdobný respekt. Zároveň existuje teorie, která říká, že jde o stejného tvora a mezi lidožravým a megalodonem není žádný rozdíl.
Boj o přežití
V letech 1954 se odehrála obdobná scéna, jako vytržená z hollywoodského scénáře. Tenkrát šlo o námořníky z lodi Rachel Cohen, kteří ucítili mohutný náraz do lodi. Nejdříve si mysleli, že šlo o korálový útes, jenž se nečekaně připletl do cesty. Ovšem po chvilce zjistili, že se do zádi zakousl žralok o velikosti cca 24 metrů, který se nechce pustit. Na smrt vyděšená posádka se začala modlit, bylo jasné, že jakmile se dostanou do vody, tak je s největší pravděpodobností po nich. Predátor se naštěstí pouští. Při opravách v doku se nalezlo několik obrovských zubů. Jedno je jasné, žádného megalodona se ještě odchytit nepodařilo, ale to neznamená, že nečíhá v hlubinách oceánů.

Lov může začít

Havajský král Kamehamehy I (1758-1819)se soustavně snažil získat trofej v podobě obřího Megalodona a vysílal jednu flotilu za druhou v tužbě, že se mu podaří jednoho ulovit. Posádka po vyplutí na širé moře v pacifických vodách začala rozhazovat nakrájené maso kolem lodi. Tento rituál trval tři dny a stále nebral konců, až se to stalo. Hladina odkryla svá velká tajemství a před zraky vystrašených členů královské flotily se objevuje obrovská ploutev hladového predátora vytrženého ze svého klidu. Maso napuštěné speciální směsí na bázi narkotik má žraloka omámit a to by mělo usnadnit jeho lov. Muži připravují smyčku, ovšem náhle se vše vymyká kontrole. Lovci podcenili účinky narkotik a v domnění, že je tělo predátora naprosto klidné, se nečekaně vymrštilo a převrátilo celou flotilu. Lov se záhy změnil v krveprolití, ze kterého uprchla pouhá hrstka mužů.

Havajské legendy

Dodnes se na havajských ostrovech můžete doslechnout o žraločích bozích, k nimž se váže nejedna dechberoucí historka. Říkají jim Niuhi. Popis a způsob projevů se nápadně shoduje pro nás se známějším Megalodonem. Může opravdu jít o bájného predátora, který na planetě nemá konkurenci? Pokud se poohlédneme po dostupných faktech, tak jediný podobný predátor popisovanému obrovi je žralok bílý, o kterých víme, že dokážou vytrvale útočit na menší lodě a celou posádku sežrat. Takové situace se už opravdu staly. Může jít o stejný instinkt v menším provedení, nebo také o vyřešení celé záhady, jež je kvůli poutavosti po staletí přikrášlována.

Že by žralok tygří

Pokusme se nalézt uspokojivou odpověď z faktů, které známe. Mohl by být havajským predátorem přezdívaným niuhi např. žralok tygří? Jde o typ predátora, jež má statisticky nejagresivnější povahu, co se napadení člověka týče. Žralok tygří sežere opravdu všechno, co se mu postaví do cesty od úlomků z lodí, kanistrů a dalšího odpadu. Ovšem legenda o niuhi praví, že se jedná o nadrozměrné kolosy, což se o tomto druhu říci nedá. Tento druh se ve výjimečných případech dorůstá 6 metrů a navíc mu ani nesvětélkují oči, jak se traduje v ostrovních legendách.

Prehistorická obluda

Podle předního českého kryptozoologa se tento fenomén prorůstající do dnešních časů jeví zcela jasně. Tmavé hlubiny po tisíciletí skrývají prehistorické tvory nesoucí označení Carcharodon megalodon. Největší žralok jaký kdy spatřil světlo světa. Tvor, který skutečně existoval, měl před více jak 1,5 miliony lety vymřít, ale vědci se přece mohli zmýlit. Oceánská modř je tak rozlehlá a dno natolik neprobádané, že takřka ani netušíme, co se v těchto končinách skrývá před našimi zraky. Carcharodon je prapředek žraloka lidožravého a svou majestátností si vydobyl prvenství na pomyslném žebříčku námořnického strachu.

Svědectví Garyho Coopera

Gary Cooper byl hercem minulého století. Nedokázal si pro svou zálibu v rybaření odpustit občasný výjezd na širé moře. Stalo se to roku 1945, kdy se v Mexickém zálivu pokoušel o úlovek. Toho dne ještě netušil, jaká podívaná se mu naskytne. Náhle se vedle jeho lodi objevil vír, který neustále sílil, netrvalo dlouho a z vody se prý vynořila tlama plná 20 centimetrových zubů, která pohltila mečouna jako malinu. Tlama to byla natolik obrovská, že ji přirovnal ke garáži na nákladní vozidla. Zakládá se toto svědectví z pětačtyřicátého na skutečnosti? Pokud ano, tak jde o nevyvratitelný důkaz, že šlo o predátora ohromné velikosti, což nahrává našemu dlouho hledanému Megalodonovi. Podle nalezených zkamenělin se pradávný zub Carcharodona opravdu pohybuje kolem 20 centimetrů.

Přidal se i Hemingway

Ke svědectví se přidává i velmi známý americká herec Spencer Tracy nebo Ernest Hemingway, který trávil čas na překrásném ostrově Kuba. Odtud se vypravoval do Karibských vod a Mexického zálivu odkud přivážel zvláštní svědectví o obrovských žralocích. Vědci se domnívají, že šlo o pozorování žraloků lidožravých, kteří ve své největší délce dokážou budit obdobný respekt. Zároveň existuje teorie, která říká, že jde o stejného tvora a mezi lidožravým a megalodonem není žádný rozdíl.

Boj o přežití

V letech 1954 se odehrála obdobná scéna, jako vytržená z hollywoodského scénáře. Tenkrát šlo o námořníky z lodi Rachel Cohen, kteří ucítili mohutný náraz do lodi. Nejdříve si mysleli, že šlo o korálový útes, jenž se nečekaně připletl do cesty. Ovšem po chvilce zjistili, že se do zádi zakousl žralok o velikosti cca 24 metrů, který se nechce pustit. Na smrt vyděšená posádka se začala modlit, bylo jasné, že jakmile se dostanou do vody, tak je s největší pravděpodobností po nich. Predátor se naštěstí pouští. Při opravách v doku se nalezlo několik obrovských zubů. Jedno je jasné, žádného megalodona se ještě odchytit nepodařilo, ale to neznamená, že nečíhá v hlubinách oceánů.

Zdroj - http://www.zahadolog.net/