Čeká a nedočká se

Carcharodon megalodon s nejvyšší pravděpodobností vyhynul s nástupem cyklů ledových a meziledových dob. Pro to svědčí následující:

1) Tento patrně největší dravý žralok všech dob žil v teplých mořích, kde se živil především kytovci, a to včetně největších velryb (tím mimochodem zřejmě přispěl k tomu, že některé druhy velryb dorostly obřích rozměrů, aby se snáze ubránily, zatímco jiné prostě vyhynuly - hlavně velcí a velmi draví vorvaňovití, kteří mu potravně konkurovali). Rozmnožoval se v teplých mělkých pobřežních vodách, kde také žil v prvních letech života a živil se menšími kytovci a rybami, následně se přesunul do hlubších vod a živil se většími kytovci.

2) Asi před 1,5 milionem let se však se zemským klimatem odehrála změna. Světový oceán se hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách značně ochladil, na pólech narostly ledovce, ale ve studených mořích se zároveň vytvořily podmínky pro značný rozvoj zooplanktonu. Velké velryby se tedy přizpůsobily a přesunuly se dále na sever.

Re: Čeká a nedočká se

Zároveň ovšem neexistuje žádný důkaz, že by se tam přesunul C. megalodon. Musel by totiž zcela proměnit životní cyklus.

3) Z téhož důvodu nelze doufat, že C. megalodon žije někde v hlubinách oceánu. Čím by se tam takhle obří predátor živil? Velryby se potřebují nadechnout, takže do velkých hloubek nejdou, nejhlouběji se potápí vorvaň, ale na ulovených jedincích nikdy stopy zubů po obřích žralocích nebyly pozorovány, na rozdíl od např. obřích přísavek hlubinných krakatic (mnohem větších, než někdy vyplaví moře). Přitom je tomu tak u všech predátorů, že ne všechny útoky na kořist bývají úspěšné, někdy kořist unikne.

Dále musím uvést na pravou míru dvě nepřesnosti:

1) Jako "niuhi" Havajci označovali všechny lidožravé žraloky, nejčastěji ale žraloka tygřího. A měli před nimi značný respekt, protože je považovali za bohy.

2) C. megalodon se od velkého bílého žraloka (Carcharodon carcharias) poněkud liší. Ve skutečnosti tedy existují dohady, zda jej lze vůbec řadit do rodu Carcharodon.

Karma, autore.

Jen pripominka. Jako navnada na "niuhi" se pouzivali valecni zajatci, nikoli jen tak obycejne "maso". P:S: V objeveni ale neverim, tricetimetroveho zraloka tezko chytis a dukaz je jen zivy exemplar, vse ostatni muze byt oznaceno za "padelek", obzvlaste, jde li o tvora tak velkeho a hlavne , ktery mel udajne vymrit...a kdo by navic takovou vypravu financoval, musela by se kvuli predbezne skandalizaci a sankcionovani ucastnikue delat prisne tajne, metodou tajnych sluzeb... s pozdravem.

Re: Karma, autore.

Kvůli jaké skandalizaci? Zbořil snad objev latimérie podivné evoluční teorii? Ne a naopak vyvolal senzaci, protože bylo možné lalokoploutvé ryby studovat přímo, nikoli pouze ze zkamenělin. Ostatně se ukázalo, že kladogram "násadcoploutvých" (Sarcopterygii), kam jsou řazeni dvojdyšní (bahníci), lalokoploutví a čtvernožci, je ve skutečnosti trochu trochu jiný. Půlka "lalokoploutvých" ryb, kam patří právě latimérie (Coelacanthiformes), je blíže příbuzná dvojdyšným, druhá půlka "laloploutvých" tvoří samostatnou skupinu společně se čtvernožci. Svědčí pro to jisté anatomické důkazy (především stavba ploutve a vůbec pletence končetiny). Mimochodem, ani existence bahníků či jiných "živoucích zkamenělin" evoluční teorii neboří. Pokud je jejich životní prostředí dlouhodobě stabilní, mohou přežít po miliony let v nezměněné podobě, další evoluce netřeba.

Pěkné :-)

Pěkný článek, díky. Ale spíš se bojím, že v hlubinách tohoto tvora nenajdeme. Podle arch. nálezů šlo totiž o tvora, který žil v mělkých příbřežních vodách, kde měl dostatek potravy. Pokud by se v rámci evoluce uchýlil do bezpečnějších hlubin, velmi pravděpodobně by se redukovaly i jeho tělesné rozměry. Jsem toho názoru, že ještě před několika desítkami let na něj opravdu bylo možno v moři narazit, ale dnes už spíš ne. Nebo někde přežívá jen velmi úzký zbytek populace, který možná vyhyne dřív, než ho lidé objeví ...