Jindřich Špicner "Po čem si šlapeme"

Každý z nás se pohybuje po asfaltových cestách a jediné čeho si všimneme, jsou výtluky, ve kterých si lámeme nohy, nebo polotekutého asfaltu, který se nám při velkých vedrech lepí na boty. Někdo tyto cesty opravuje a při té činnosti vznikají různé stopy a obrazce, které mohou působit i výtvarným dojmem. Stačí se jen zastavit a pozorně zadívat.

Již řadu let se nad opravenými cestami zastavuje Jindřich Špicner, který nyní svoje fotografie vystavuje v Malé galerii na Kladně.

Jeho fotografie mne již před lety zaujaly kompozicí a čistotou podání přesto, že jeho hlavním tématem jsou černé asfaltové silnice, jejich struktura, bizarnost vzniklých tvarů a čar. Jako jeden z mála autorů dokáže o tom, co fotí poutavě vyprávět s filozofickým nádechem, takže nepotřebuje nikoho, kdo by vyzdvihl jeho tvorbu.

I na tuto výstavu měl připraven svůj poutavý úvod, a až jsem se snažil z něj něco vyškrtat, tak to nešlo, a tudíž jej přináším v plném znění.

Výstavu zahájil Jiří Hanke slovy: Tak vás tady vítám i v tom parnu a jsem rád, že se setkáváme opět v hojném počtu. Je prima, že venku neprší, ale až půjdete domů, tak pršet bude. Vítám autora Jindřicha Špicnera, a protože to není jen fotograf, ale i filozof, tak mu rovnou předávám slovo:

 Celý článek a další fotografie zde.