V případě Stanislava F. jsem se vlastně ani moc nemýlil

Teď už Bostony jistě doletí. Kontrola paliva a rychle dolů. M. dával pozor, je přilepený těsně na jeho křídle. Je ráno, letí proti slunci, dosti nepříjemná situace.

Dnes by jim nepomohlo, ani kdyby bylo odpoledne a letěli by se sluncem v zádech. Letí totiž na vlastní pěst. Sundali jim Frantu, za to musí Němci zaplatit. Když hlídkují nad Anglií, vědí předem, odkud nepřítel letí, v jaké je výšce, a mohou se na něj připravit, pozemní služba je dovede do výškově i  směrově výhodnější pozice, a pokud to jde i vzhledem ke slunci.

Bác a je to tady. Dostal to, už ho vidí. Fockewulf prolétl kolem s převahou rychlosti a už se zase stáčí, aby mu dal ránu z milosti. Naštěstí motor nevysadil, ale jeho spitfire je jako řešeto.Němec má převýšení a mizí ve slunci. Moc nemyslí, jen vyšlápne plně směrovku spitfiru, dotáhne, letoun zanaříká, ale nedá se nic dělat, než padne do vývrtky další sprška je tady.

Josef Priller neměl těžkou práci. Co tu mohli ti dva Angličani pohledávat, kam vůbec letěli? říká si a spokojeně hlásí dolů další sestřel. Druhý Anglán se už odpojil, nemá cenu ho stíhat.

M. letí k Anglii, když se mu náhle při klesavém letu na plný plyn zastaví vrtule. Spotřeba nad Francií byla příliš vysoká. Snažil se veliteli pomoci, ale i on útočníka spatřil na poslední chvíli, až když to velitel schytal. Pokouší se poprosit o zaměření, ale vysílačka nefunguje. Moře se blíží, vane čerstvý jarní vítr, čeká ho koupel. Horší je, že nikdo nezná jeho polohu. Pravděpodobnost záchrany je mizivá. Přistání se nezdařilo. Stihačka se zapíchla čumákem do první vysoké vlny, to ji zbrzdilo tak, že se vlastně okamžitě začala potápět.

Josef Priller už své sestřely považuje za samozřejmost. Neví, že právě sundal Čechoslováka, ale neví ani, že druhý pilot byl taky Čech, a ten nedoletěl rovněž.

Josef Priller by si nikdy nepřipsal sporný sestřel. Tentokrát se mu vše zdálo až příliš snadné. Angličani prý po určitém počtu operačních hodin mají dovolenou. To se nás Němců netýká, říká si. Sedmdesátý druhý sestřel. Třeba ještě dosáhnu stovky.

K těmto řádkám mne podnítilo několik slov z knihy Za hroby se lvy. Pak jsem si řekl, že není přece tak těžké ověřit si, jak byla vzdálena má fantazie skutečnosti. Byl jsem ohromen, jak se mé představy blížily historické pravdě.

I zde zřejmě platilo, že pomsta nejlépe chutná studená. S horkou hlavou může dojít k bláznivě odvážnému kroku, jenž může končit úplnou katastrofou. Kdyby naši piloti neporušili rozkaz mohli být pravděpodobně užiteční ještě delší dobu.

 Německý pilot skončil válku s úžasným skóre 101 sestřelů, ale náhle umírá ve věku 45 let na infarkt, tedy v roce 1961.

Zpočátku jsem chtěl epizhodu napsat v ich formě, ale to by mohlo být považováno za přílišnou drzost.