Pan prezident Klaus se opravdu zúčastni berlínských oslav k dvacátému výročí pádu berlínské zdi, ale zjevně nedával pozor, což je v jeho věku i při jeho genialitě přirozené, ale je spodivem, že ho jeho úžasný poradenský tým nechá psát a odelat nepravdivý dopis Helmutu Kohlovi.
Václav Klaus pravděpodobně hřeší na povrchnost a pokleslost českých médií, stimuluje se do role posledního spravedlivého a píše dopis bývalému ministerskému předsedovi Kohlovi, že ho pobouřilo neuvedení jeho jména při oslavách dvacátého výročí pádu berlínské zdi.
Podobně jako za komunismu, kdy jsme zde v jižních Čechách sledovali vysílání rakouských sdělovacích prostředků, tak v současnosti přes satelit můžeme snadno obejít často slaboduché a velmi zkreslené informování veřejnosti českými médii.
Nemohl jsem si tedy nechat ujít skvělý přímý přenos ZDF, jehož služby tak dojemně kritizovaly české prostředky, na něž jsem pro kontrolu občas taky přepnul. Když na ZDF probíhalo to nejzajímavější, mluvili světoví státníci kratší, ale skvělé projevy, tak na českém kanálu dva mladíčci informovali českou veřejnost, že východní část Německa ve své většině touží po návratu do NDR.
Náš pan prezident samozřejmě v té záplavě informací, vše ještě za špatného počasí a v dešti, ale ve skvělé atmosféře, přehlédl, kdy Angela Merkelová přímo mluvila o Helmutu Kohlovi a litovala, že nemůže být s ostatními fyzicky při tom!
Z Pražského hradu je to malý kousek k Velvyslanectví Německé spolkové republiky. Němci by jistě velmi rádi přijali, kdyby se Česká republika oficiálně přidala k oslavám, které se týkaly právě událostí německého velvyslanectví před dvaceti lety, kdy šlo o událost světového významu, nestalo se tak, aby si snad česká veřejnost neuvědomila, že opravdu něco významného bylo ještě před naší sametovou.
Oficiálně se nic takového tedy nestalo, naopak rozumní Češi se spíše cítili trapně že na Hradě byla opět po starém komunistickém vzoru vytažená protiněmecká sudetská karta, na tuto u nás tradiční nacionální písničku samozřejmě většina Čechů slyší. Z německé oficiální strany ani ze strany Unie k tomu nebyl dán sebemenší podnět. Vždyť také pan Ransdorf z Bruselu téměř dojatě chválil Václava Klause za jeho aktivity, kdy Evropa začínala mít vážné obavy, že Češi zase něco tradičně rozbijí.
Škoda, že si náš pan prezident nevzal k srdci myšlenky velkých světových osobností, jež byly v Berlíně proneseny. Myslím, že by mu slušelo zejména to, co tam pronesla Angela Merkelová, kterou tak rád a trapně napadá, ale jsem si jist, že zamyšlení nad projevy Lecha Walesy i Michajla Gorbačova by prospělo nám všem.
Teď si snad můžeme uvědomit, že naše sametová revoluce v proudu sametových hnutí byla poslední, s čímž tak trochu koresponduje podpis Lisabonské smlouvy. Svědčí o tradiční české natvrdlosti.
Pokud je německý text dopisu Václava Klause uvedený na Internetu autentický, byl psán zbytečně, protože zejména Angela Merkelová se o Helmutovi Kohlovi zmínila velmi uznale, a tak náš pan prezident marně napravuje ty neobratnosti, jež svému národu v posledních měsících v Evropě i Americe způsobil.
Možná že německé předsedkyni vlády závidí těch šestnáct potlesků vstoje v americkém kongresu, zatímco jeho k projevu v kongresu nikdo nepozval a věřím, že nepozve.
